Nové publikace

KDP ČR je členem:


Confédération Fiscale Européenne
 



KDP - DATEV, družstvo
 
Národní účetní rada


Facebook LinkedIn Youtube


Daňová teorie

Problematika DPH při vývozu

Ing. Jana Rebendová
Ing. Jana Rebendová
VUT v Brně,
Fakulta podnikatelská
Externí doktorandka


Daň z přidané hodnoty (DPH) upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Předmětem úpravy DPH jsou zboží, služby a nemovitosti. DPH tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů do státního rozpočtu a princip této daně je v tom, že dodavatel, pokud je registrován jako plátce, musí odvést z obchodu část hodnoty, pokud je tento obchod předmětem daně. Odběratel pak, pokud je registrován jako plátce, může zažádat o vrácení daně, kterou při obchodu dodavateli zaplatil.

1. 5. 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. V souvislosti se vstupem ČR do Evropského společenství došlo k významným legislativním změnám. Tyto změny se dotkly také oblasti přímých a nepřímých daní, kam patří daň z přidané hodnoty. Systém odvodu DPH v tuzemsku pracuje stále na stejných principech a je ve své podstatě jednoduchý, k nejasnostem dochází až při dodání zboží do jiného členského státu EU nebo při jeho vývozu.

Dodání zboží do jiného členského státu, i vývoz zboží je dle § 63 zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen zákona o DPH) plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně. Dodáním zboží do jiného členského státu se rozumí dodání zboží na území Evropského společenství. Vývozem zboží pak rozumíme výstup zboží z území Evropského společenství nebo na území, která jsou vyloučená z území Evropského společenství (§ 3 odst. 2 zákona o DPH). 

Vývoz zboží

Podmínky pro osvobození vývozu zboží upravuje § 66 zákona o DPH. Jednou z nich je uskutečnění přepravy vývozcem, kupujícím nebo třetí osobou jimi k tomu zmocněnou. Omezením pro kupujícího nebo jím zmocněnou osobu je podmínka, aby kupující neměl v ČR sídlo, místo podnikání, provozovnu, místo pobytu nebo místo, kde se obvykle zdržuje.

Vývoz zboží je uskutečněn, pokud je dále splněno:

·   Zboží bylo propuštěno do celního režimu vývoz, pasivní zušlechťovací styk nebo je umístěno do svobodného celního skladu nebo pásma.

·   Zboží vystoupilo do třetí země, popř. je přihlédnuto k územím vyloučeným z EU v § 3 odst. 2 zákona o DPH.

·   Vývoz je potvrzen na daňovém dokladu. Pokud není vývoz potvrzen celním orgánem, lze jej prokázat i jinak (např. přepravními doklady, dodacími listy).

U vícestranných transakcí však může z hlediska DPH docházet ke komplikacím. Jak tedy postupovat, pokud vývozce nakoupí zboží od jiného tuzemského plátce a nechá ho dodat přímo kupujícímu mimo území EU?

Příklad 1: Česká společnost A (plátce DPH) vyváží zboží do Norska. Společnost A navrhuje propuštění zboží do režimu vývoz a má k dispozici jednotný správní doklad potvrzený celním orgánem, na němž je uveden jako vývozce. Zboží určené pro vývoz mu dodává český dodavatel B. Přepravu od dodavatele B tedy zajišťuje vývozce A. Zboží přepraví vývozce A přímo od dodavatele do Norska.

Řešení: Společnost A může dodávku osvobodit podle § 66 zákona o DPH, neboť přeprava je zajištěna vývozcem. Pro českého dodavatele B jde o tuzemskou dodávku podléhající DPH na výstupu.

Příklad 2: Česká společnost A (plátce DPH), uzavřela kupní smlouvu na dodání zboží do Norska. Zboží určené pro vývoz mu dodává český dodavatel B. Ten navrhuje propuštění zboží do režimu vývoz a má k dispozici jednotný správní doklad potvrzený celním orgánem, na němž je uveden jako vývozce. Přepravu přímo od dodavatele B do Norska uskuteční český plátce A.

Řešení: Vývozce B nemůže dodávku osvobodit podle § 66 zákona o DPH, neboť přeprava je uskutečněna plátcem A, který je ve vztahu k němu kupujícím a má sídlo na území ČR. Musí tedy zatížit vývoz daní na výstupu stejně jako společnost A.

Příklad 3: Česká společnost A (plátce DPH), uzavřela kupní smlouvu na dodání zboží do Norska. Zboží určené pro vývoz mu dodává český dodavatel B. Ten navrhuje propuštění zboží do režimu vývoz a má k dispozici jednotný správní doklad potvrzený celním orgánem, na němž je uveden jako vývozce. Pro zboží si přijede norský odběratel přímo k dodavateli B.

Řešení: Vývozce B nemůže dodávku osvobodit podle § 66 zákona o DPH, neboť přeprava je uskutečněna norským odběratelem, který není ve vztahu k němu kupujícím. Musí tedy zatížit vývoz daní na výstupu stejně jako A, který není vývozcem.

Dodání zboží do jiného členského státu

O osvobozené plnění s nárokem na odpočet při dodání zboží do jiného členského státu dle § 64 zákona o DPH se jedná, jsou-li splněny tyto podmínky:

·   Odběratel, tedy kupující, který zboží kupuje, musí být v jiném členském státě EU registrován k dani z přidané hodnoty, na základě toho mu je přiděleno DIČ pro účely DPH, jehož platnost je možné ověřit prostřednictvím systému VIES, který eviduje plátce DPH).

·    Současně musí být zboží odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného státu EU, a to prodávajícím, kupujícím nebo zmocněnou třetí osobou (lze prokázat dodacím listem, předacím protokolem, přepravními doklady)

Za úvahu stojí situace, kdy je zboží dodáváno bez instalace nebo s instalací či montáží. V této souvislosti je třeba dobře vymezit pojem „místo plnění“:

·    dle § 7 odst. 2 zákona o DPH: „Místem plnění při dodání zboží, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno osobou, která uskutečňuje dodání zboží, nebo osobou, pro kterou se uskutečňuje dodání zboží, nebo zmocněnou třetí osobou, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná.“

·    dle § 7 odst. 3 zákona o DPH: „Pokud je dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou, za místo plnění se považuje místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno.“

Jak tedy postupovat v případě, že je dodáno zboží bez instalace, popř. s instalací do jiného členského státu?

Příklad 1 – dodání zboží bez instalace: Česká společnost A – výrobce strojů – dodala jedno své zařízení na Slovensko. Společnost A, která stroj dodává je plátce DPH, slovenská společnost B: 

a) je plátce DPH,

b) není plátce DPH.

ad 1 a) Místo plnění je na území České republiky (dále jen ČR). Česká společnost A vystaví daňový doklad bez vyčíslení DPH a společnost B jej zpětně doměří a o jeho výši si sníží povinnost odvodu DPH na území Slovenska. V takovémto případě je dodání zboží osvobozeno od DPH dle § 64 zákona o DPH.

ad 1 b) V případě, že je zboží dodáno kupujícímu, který není plátce DPH v příslušeném státě EU, není možné osvobození uplatnit a prodávající je povinen dodat zboží včetně DPH podle sazby v tuzemsku. Místo plnění je na území ČR, společnost A je tedy povinna vystavit daňový doklad s uvedením výše DPH a odvést jej na území ČR.

Příklad  2 – dodání zboží s instalací nebo montáží: Česká společnost A – výrobce strojů – dodala jedno své zařízení na Slovensko. Dodání stroje je spojeno podle kupní smlouvy s jeho instalací a montáží. Společnost A, která stroj dodává je plátce DPH, slovenská společnost B: a) je plátce DPH,

b) není plátce DPH.

ad 2 a) Místo plnění je v tomto případě na území Slovenska. Česká společnost A vystaví daňový doklad bez vyčíslení výše DPH a společnost B jej zpětně dopočítá a o jeho výši si sníží povinnost odvodu DPH na území Slovenska. V tomto případě je však dodání zboží osvobozeno od DPH, ale dle § 13 odst. 8.

Ad 2 b) Slovenská společnost B není plátcem DPH, není tudíž možné osvobození uplatnit. Česká společnost A je tedy povinna v tomto případě vystavit daňový doklad s vyčíslením výše DPH a tím, že místo plnění je na území Slovenska, je nutné, aby se česká společnost A zaregistrovala k placení DPH na Slovensku, kde bude rovněž DPH z tohoto obchodu odvedeno.