Fiala: Putin vede ekonomickou válku proti EU a Česku

Publikováno 09.03.2022
Autor: Mgr. Ing. Petr Toman

Praha - Ruský prezident Vladimir Putin podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) vede ekonomickou válku proti Evropské unii i Česku s cílem rozvrátit jejich stabilitu a demokratické struktury a do společnosti zasít neklid. Fiala se současně po dnešním jednání vlády vymezil proti návrhům tuzemských "populistů a extremistů" ohledně uprchlíků z Ukrajiny či růstu cen pohonných hmot. Nechce postupovat příliš rychle, neodpovědně, nedostatečně a necíleně, což podle něj dělala minulá vláda Andreje Babiše (ANO) při covidové pandemii. Uprchlíci z Ukrajiny s vízem ke strpění budou zřejmě moci v ČR pracovat volně bez pracovního povolení. Návrh schválila vláda, oznámil Jurečka. Uprchlíci z Ukrajiny by mohli dostávat humanitární dávku 5000 korun na pokrytí potřeb. Lhůta pro registraci uprchlíků z Ukrajiny se prodlužuje ze tří na 30 dnů.

Fiala řekl, že Putinem rozpoutaná válka na Ukrajině má přímé i nepřímé dopady v Česku. Ruský prezident podle něj vede ekonomickou válku i proti EU a ČR. "Má jediný cíl - rozvrátit stabilitu společnosti v Evropě, demokratické struktury, západní svět, oslabit naše odhodlání, zasít do společnosti nejistotu a neklid," řekl Fiala. Vybídl ke klidu, protože panika podle něj vyhovuje pouze agresorovi.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je v Česku kolem 150.000 uprchlíků z Ukrajiny. "Vláda si velice váží občanské podpory, které se Ukrajina v posledních týdnech u nás těší," uvedl Fiala. Situace podle něj znamená velkou organizační i finanční výzvu. Klíčové je nastavit na začátku správná pravidla, která umožní v budoucnu zvládnout i případný další nápor uprchlíků. Počáteční nadšení podle Fialy může snadno vystřídat únava. "Je třeba napnout síly a vše nastavit co nejlépe," podotkl.

Dopady ekonomické války Ruska proti západním zemím už pociťují občané a firmy v Česku, uvedl Fiala. "Ale neuděláme kroky, které nám vnucují populisté a extremisté, kteří se v podtextu snaží rozdělit sjednocenou společnost a postavit občany proti uprchlíkům," dodal.

Rozhodnutí podle něj nelze přijímat příliš rychle, neodpovědně, nedostatečně a necíleně. "Taková dělala minulá vláda v době covidu," řekl. Výsledkem toho jsou podle něj mimo jiné inflace a drahota. "Nemělo to pozitivní výsledky. Pokud uděláme to samé a vyslyšíme některé ´dobré rady´, bude za dva roky drahota ještě horší a ty zdánlivě lehko získané peníze nebudou k ničemu," konstatoval.

Uprchlíci z Ukrajiny budou moci v Česku nejspíš už brzy pracovat bez pracovního povolení. Zaměstnání budou moci získat volně bez překážek. Počítá s tím návrh zákona, který dnes schválila vláda. Na twitteru to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Normu s opatřeními kvůli ruské invazi dostane Sněmovna. Projednávat by ji mohla zrychleně v legislativní nouzi. Podle plánu by měl zákon platit dočasně do konce března příštího roku.

"Vstup na trh práce bude uprchlíkům z Ukrajiny umožněn okamžitě, nebude nutné povolení k zaměstnání. Schválili jsme to na vládě," uvedl Jurečka.

Cizinci ze zemí mimo EU v Česku většinou potřebují zaměstnanecké a modré karty či povolení k zaměstnání. Nemusí je mít migranti, kteří smějí v ČR žít trvale. Podle návrhu zákona by uprchlíci z Ukrajiny s vízem ke strpění měli mít stejné postavení jako přistěhovalci s povolením k trvalému pobytu. O povolení by žádat nemuseli. Práci by si mohli najít přímo, zaměstnavatelé by je bez překážek mohli přijmout. Podle podkladů k návrhu normy by se běženci mohli hlásit i do evidence nezaměstnaných. Úřady práce by jim poskytovaly poradenství, při splnění podmínek podpory a případně také rekvalifikace a příspěvky na zaměstnávání.

Pracovní povolení vydávají nyní krajské pobočky úřadu práce. Žádá o ně cizinec, nebo jeho zaměstnavatel. Firmy si na složitost vyřizování stěžují. K žádosti je nutné doložit uzavřenou pracovní smlouvu. Lidé ze zemí mimo EU mohou místo získat jen tehdy, když se ho nedaří obsadit místními uchazeči či zájemci ze sedmadvacítky. U ukrajinských uprchlíků tuto podmínku teď úřady práce podle své mluvčí Kateřiny Beránkové ale nezkoumají. Příchozí se mohou ucházet o jakékoliv místo, potřebují zatím ale povolení. Beránková minulý týden ČTK řekla, že všechny pobočky úřadu zřídí přepážku pro lidi z Ukrajiny.

Do Česka z Ukrajiny míří zatím hlavně ženy s dětmi. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dnes sdělil ČTK, že do ČR mohlo dorazit kolem 150.000 lidí a jeho resort už udělil přes 90.000 víz ke strpění.

Podle ministerstva práce je výdaje na zaměstnávání uprchlíků obtížné odhadnout, suma bude záviset na počtu příchozích. Resort spočítal, že pokud by rekvalifikací prošlo 7000 lidí, vyšlo by to asi na 126 milionů korun. Při přeškolení 35.000 osob by to bylo 630 milionů korun. Při sedmiměsíční nezaměstnanosti 7000 pracovníků by se na podpory vydalo asi 272,3 milionu korun. Při zaměstnání 193.000 příchozích by stát na odvodech získal 32,4 miliardy korun.

Uprchlíci z Ukrajiny by mohli dostávat humanitární dávku 5000 korun na pokrytí potřeb. Příchozí v nouzi by ji mohli pobírat opakovaně. Počítá s tím návrh zákona, který dnes schválila vláda. Na twitteru to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zákon s opatřeními na pomoc běžencům kvůli ruské invazi dostane Sněmovna. Projednávat by ho mohla zrychleně v legislativní nouzi. Norma by podle plánu měla platit dočasně, a to do konce března příštího roku.

"Dávka je určena pro lidi, kteří u nás hledají útočiště před válkou, a má jim pomoci s úhradou základních životních potřeb. Musíme alespoň v prvních měsících pomoci těm, kdo to nyní potřebují nejvíc," uvedl Jurečka.

Podle návrhu zákona by humanitární dávka 5000 korun byla pro všechny, kteří se do Česka dostali po 24. únoru po začátku ruské invaze. Měla by pokrýt základní potřeby. "Předpokládá se, že první pomoc ve výši 5000 korun bude vyplacena automaticky," stojí v podkladech k zákonu. Uprchlíci s vízem ke strpění bez majetku a peněz by mohli podporu získat opakovaně. Museli by o ni požádat krajské úřady práce.

Podle ministerstva práce se výdaje dají odhadnout obtížně. Záviset budou na počtu příchozích. "Poskytne-li se humanitární dávka 200.000 osob, znamená to výdaj jedné miliardy korun měsíčně," uvedlo ministerstvo práce. Podle něj další peníze budou potřeba na evidenční systém a vyřizování.

Lhůta pro registraci uprchlíků z Ukrajiny na cizinecké policii se prodlužuje ze tří na 30 dnů. Vláda to na dnešním zasedání schválila, oznámil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Hasiči a policisté budou zároveň moci v případě přeplněnosti některého centra určit místo, na kterém budou uprchlíci z Ukrajiny registrováni.

V pondělí po poledni muselo pražské centrum kvůli obrovskému náporu pozastavit příjem nových žádostí, znovu se otevřelo v úterý brzo ráno. Hasiči část žadatelů od víkendu převážejí do méně vytížených center v jiných krajích.

"Dali jsme policii a hasičům pro případ nutnosti možnost určit místo, na kterém lidé budou registrováni v rámci České republiky," řekl Rakušan. "Je to pouze pro ten případ, že dojde například k přeplnění pražského centra, které je exponované. Hasiči mohou lidi přicházející z Ukrajiny k registraci dovést i na jiné místo," dodal ministr.

Z daní bude možné zřejmě odečíst dary poskytnuté přímo Ukrajině nebo ukrajinským neziskovým organizacím. Nově by také měli mít možnost odečtu od základu daně i daňoví poplatníci z Ukrajiny, pokud jejich zdanitelné příjmy ze zdrojů na území ČR tvoří 90 procent zdanitelných příjmů. Počítá s tím novela zákona, kterou dnes schválila vláda. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Nyní je ze zákona možné si z daní odečíst jen finanční dary českým pořadatelům sbírek na veřejně prospěšné účely.

Osvobozen od daně bude letos podle návrhu také příjem ukrajinských zaměstnanců, když firma jim a jejich rodinným příslušníkům poskytne ubytování v ČR kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině. Od daně také bude osvobozen peněžní dar od zaměstnavatele, jehož cílem je pomoc v tíživé životní situaci.

Další novinkou v novele je možnost odečíst z daní také bezúplatná plnění poskytnutá letos za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny. Organizace již dnes nemusí platit daň z příjmu v případě daru na humanitární nebo charitativní účely. "Nově bude v roce 2022 osvobozen i bezúplatný příjem poskytnutý za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, tedy na základě novely se nebude uplatňovat případná srážková daň," uvedlo MF.

MF navrhuje, aby Sněmovna s normou vyslovila souhlas již v prvním čtení. Účinnost novely zákona by tak mohla nastat zhruba na přelomu dubna a května, přičemž zákonem bude zajištěna zpětná účinnost od začátku roku 2022. "Finanční správa proto bude již nyní postupovat v souladu s plánovanou změnou zákona," uvedlo MF. V příštím roce odhaduje dopad novely MF na nižší stovky milionů korun. Odečíst dary je možné zpětně při podání daňového přiznání za předchozí rok.

"Zaslouží ocenit, že ministerstvo financí zareagovalo takto rychle. Poskytování darů Ukrajincům nicméně nadále zatěžuje otázka DPH. U některých nepeněžitých darů bude muset dárce uplatnit DPH na výstupu. To může dodatečně zatížit nejen poskytování materiální pomoci, ale i pomoci ve formě služeb jako je například bezúplatné ubytování uprchlíků," upozornil daňový poradce KPMG Petr Toman.

Řešením by podle něj mohlo být mimořádné prominutí DPH v těchto situacích, obdobně jako loni u elektřiny. "Tento postup však dříve vyvolal pochybnost, zda je v souladu s pravidly EU. Zásadní nástroj je tak v rukách EU, která by mohla takový postup členským státům výslovně povolit," dodal.


Zdroj: české noviny, 09.03.2022 (17:36:12)