Postup při podání stížnosti na daňového poradce

Tisknout
Publikováno 20.08.2014

Tento informační materiál by měl napomoci především klientům daňových poradců, kteří se domnívají, že daňový poradce při výkonu daňového poradenství porušil svou povinnost vyplývající ze zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“), a rozhodnou se tak na poradce podat stížnost ke Komoře daňových poradců ČR.

Komora daňových poradců může disciplinárně postihnout daňového poradce, který vykonává daňové poradenství v rozporu se Zákonem, Komora však není oprávněna řešit spory o náhradu škody způsobené poradcem klientovi. O náhradě škody rozhoduje pouze soud nebo příslušné rozhodčí orgány.

Postup při šetření stížnosti a zejména následné disciplinární řízení je upraveno především Zákonem (§ 12 – 14) a na základě zmocnění v § 13 odst. 4 zákona také Disciplinárním řádem KDP ČR.

Obsah stížnosti

„Stížnost“ na výkon daňového poradenství je podnětem k zahájení správního řízení s daňovým poradcem ve smyslu § 42 z. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 13 Zákona má Komora daňových poradců tři měsíce na provedení šetření stížnosti a rozhodnutí o zahájení disciplinárního řízení s daňovým poradcem nebo o odložení stížnosti.

Aby stížnost mohla být náležitě prověřena, je třeba ji podat písemně na adresu Kanceláře KDP ČR, Kozí 4, 602 00 Brno, elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem (kdp@kdpcr.cz) nebo do datové schránky Komory daňových poradců ČR (id: ng6adi3).

Ze stížnosti musí být vždy patrné:

  • Kdo stížnost podává
  • Proti kterému daňovému poradci/společnosti
  • Které povinnosti podle Zákona byly porušeny a jakým způsobem
  • Okolnosti uzavření smlouvy o poskytování daňového poradenství
  • Podrobnosti o obsahu smlouvy mezi poradcem a stěžovatelem
  • Jak probíhala spolupráce poradce a stěžovatele

Ke stížnosti je třeba přiložit:

  • Důkazy k doložení veškerých tvrzení stěžovatele (např. kopie smlouvy o poskytování daňového poradenství, plné moci, rozhodnutí správce daně aj.)
  • Vyplněný formulář zbavení mlčenlivosti

Ve stížnosti musí být uvedeno, kdo stížnost podává, proti kterému daňovému poradci nebo daňově poradenské společnosti stížnost směřuje a v čem má spočívat porušení povinnosti daňového poradce podle zákona, kterého se daňový poradce nebo daňově poradenská společnost měla dopustit.

Směřuje-li stížnost proti daňově poradenské společnosti, závažné nebo opětovné porušení povinnosti podle Zákona touto společností se považuje za disciplinární provinění daňových poradců, pomocí nichž společnost poradenství vykonává. Neprokáže-li se zavinění konkrétní fyzické osoby, za disciplinární provinění odpovídá odpovědný daňový poradce společnosti v souladu s Čl. 11 odst. 5 Stanov KDP ČR.

Komora daňových poradců je dle zákona oprávněna přezkoumat pouze postup daňového poradce nebo daňově poradenské společnosti (dále jen „daňový poradce“) při poskytování daňového poradenství ve smyslu § 1 písm. a) Zákona, kterým se rozumí:

„poskytování právní pomoci a finančně ekonomických rad ve věcech daní, odvodů, poplatků a jiných plateb (dále jen "daně"), jakož i ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí (dále jen "daňové poradenství“)“

Komora naopak nemá pravomoc k dohledu nad činností daňových poradců vyplývající z jiných právních předpisů, zejména podle živnostenského zákona v případě poskytování služeb vyplývajících ze živnosti účetnictví.

Je proto nezbytné, aby stěžovatel doložil, že obsahem smluvního vztahu mezi ním a daňovým poradcem bylo poskytování daňového poradenství, nejlépe přiložením kopie smlouvy o poskytování daňového poradenství. Stížnost by měla obsahovat co nejvíce podrobností o smluvním vztahu mezi klientem a daňovým poradcem, tedy konkrétní povinnosti a práva obou stran, datum uzavření smluvního vztahu, formu smlouvy (ústní či písemná), případně datum a okolnosti ukončení vztahu.

Ve stížnosti je dále nutné přesně popsat, jakého konkrétního porušení zákonných povinností se poradce dopustil. Stížnost by proto měla obsahovat popis průběhu spolupráce klienta a poradce, v němž stěžovatel uvede, které úkony měl podle smlouvy poradce provést, které z nich řádně a včas neprovedl a z jakého důvodu. Toto je vhodné doplnit o přehled úkonů ze strany správce daně vůči stěžovateli, resp. jeho daňovému poradci.

Všechna ve stížnosti obsažená tvrzení je nutné doložit důkazy. Jako důkaz slouží všechny důkazní prostředky, které mohou přispět k objasnění věci a které nebyly získány v rozporu s právními předpisy, zejména výpovědi svědků, listinné důkazy a znalecké posudky. Ke stížnosti lze jako listinný důkaz přiložit např. kopii písemné smlouvy o poskytování daňového poradenství mezi stěžovatelem a poradcem, kopii plné moci udělené stěžovatelem poradci k zastupování před správcem daně, kopie daňových přiznání, výzev správce daně, platebních výměrů správce daně, soudních rozhodnutí apod.

Pro urychlení šetření stížnosti je vhodné zbavit daňového poradce povinnosti mlčenlivosti pro účely šetření stížnosti na formuláři (naleznete ho níže v příloze).

Šetření stížnosti podané bez uvedení výše zmíněných náležitostí a bez doložení důkazů by bylo značně ztíženo, vždy je proto lepší uvést co nejvíce podrobností.

Předběžné šetření

Kancelář KDP ČR ihned po doručení stížnost postoupí Dozorčí komisi KDP ČR. Dozorčí komise přezkoumá, zda se jedná o stížnost na výkon daňového poradenství. Pokud tomu tak není, stěžovatele na tuto skutečnost upozorní a věc odloží. V případě stížnosti způsobilé k projednání si může komise písemně vyžádat od stěžovatele doplnění stížnosti – upřesnění některých informací nebo doplnění důkazů, a vyzve stěžovatele ke zbavení mlčenlivosti daňového poradce, pokud tak neučinil hned při podání stížnosti. Zároveň Dozorčí komise vyzve daňového poradce k vyjádření ke stížnosti.

Dozorčí komise má na projednání stížnosti šestiměsíční lhůtu stanovenou § 13 odst. 1 Zákona. Lhůta začíná běžet dnem, kdy Komora obdržela písemnou stížnost. Zároveň nesmí uběhnout lhůta tří let ode dne namítaného provinění poradce. Tyto lhůty jsou propadné a po jejich uplynutí již neexistuje možnost projednání stížnosti.

Předběžné šetření před Dozorčí komisí probíhá jen na základě písemných podkladů a není tak nutná osobní přítomnost stěžovatele při projednávání jeho stížnosti. Stěžovatel nese pouze své náklady spojené s podáním stížnosti a důkazních prostředků.

S ohledem na poměrně krátkou lhůtu pro rozhodnutí o stížnosti je nezbytné, aby stěžovatel dodržoval Dozorčí komisí stanovenou, zpravidla 10denní, lhůtu ve výzvě k doplnění skutečností nebo důkazů.

Po shromáždění podkladů stížnosti Dozorčí komise ve výše uvedené lhůtě rozhodne o stížnosti jedním z těchto způsobů:

  • v případě, že se na základě provedeného šetření nepodařilo zjistit skutečnosti, které odůvodňují závěr, že došlo k závažnému nebo opětovnému porušení povinnosti daňového poradce, Dozorčí komise KDP v souladu s § 10 odst. 1 Disciplinárního řádu KDP ČR stížnost odloží;
  • pokud na základě zjištěných skutečností je odůvodněno podezření, že se daňový poradce dopustil disciplinárního provinění, podá na něho Dozorčí komise disciplinární žalobu.

Je nutné zdůraznit, že řízení o stížnosti je založeno na presumpci neviny daňového poradce a je tak nezbytné, aby v zákonné lhůtě pro rozhodnutí o stížnosti byla namítaná pochybení ze strany stěžovatele doložena důkazy.

V obou případech je stěžovatel písemně Dozorčí komisí vyrozuměn o rozhodnutí o jeho stížnosti.

Disciplinární řízení

Pokud Dozorčí komise rozhodne o podání disciplinární žaloby, je tato předána Disciplinární komisi KDP ČR. Dnem doručení žaloby Disciplinární komisi je zahájeno samotné disciplinární řízení ve smyslu § 13 odst. 1 zákona.

K projednání žaloby předseda Disciplinární komise KDP ČR jmenuje tříčlenný disciplinární senát. Účastníkem disciplinárního řízení je v souladu s § 6 Disciplinárního daňový poradce, proti němuž bylo řízení zahájeno („obviněný daňový poradce“) a disciplinární žalobce, kterým je předseda Dozorčí komise, popřípadě jím pověřený člen dozorčí komise. Účastníkem disciplinárního řízení není stěžovatel.

Jednání disciplinárního senátu o žalobě je neveřejné. V případě, že senát pokládá za nezbytné doplnění důkazů, může k doplnění důkazního prostředku písemně vyzvat i stěžovatele, případně může být stěžovatel předvolán jako svědek. Podrobnosti o disciplinárním řízení upravuje Disciplinární řád.

Senát může o disciplinární žalobě rozhodnout následujícím způsobem:

  • obviněného daňového poradce uzná vinným a uloží mu disciplinární opatření, nebo
  • žaloby poradce zprostí, nebo
  • řízení přeruší či zastaví.

Senát uzná obviněného daňového poradce vinným, jestliže bylo nepochybně prokázáno, že se stal skutek, který je předmětem disciplinární žaloby, a že se jej dopustil obviněný daňový poradce a je-li tento skutek závažným nebo opětovným porušením povinnosti daňového poradce uložené mu zákonem.

Podle povahy skutku, jeho následku a okolností, za nichž byl proveden, podle osoby obviněného daňového poradce a míry jeho zavinění stanoví senát disciplinární opatření.

Senát zprostí obviněného daňového poradce žaloby v případě, že v řízení nebylo prokázáno, že se stal skutek, který je předmětem disciplinární žaloby, nebo že se tohoto skutku dopustil obviněný daňový poradce, nebo tento skutek nebyl závažným nebo opětovným porušením povinnosti daňového poradce uložených mu zákonem.

Senát řízení zastaví z důvodů uvedených v § 14 Disciplinárního řádu, např. pokud žaloba nebyla podána v zákonné lhůtě, pokud disciplinární žalobce vzal žalobu zpět nebo pokud byl poradce po zahájení řízení vyškrtnutý ze seznamu daňových poradců.

Dle § 15 Disciplinárního řádu je řízení senátem přerušeno mj. tehdy, pokud je pro stejný skutek vedeno řízení před jiným orgánem, pokud obviněný daňový poradce požádá o vyškrtnutí ze seznamu daňových poradců, nebo pokud je zahájeno řízení o omezení svéprávnosti daňového poradce.

Proti rozhodnutí senátu se může daňový poradce nebo disciplinární žalobce odvolat. Odvolání má odkladný účinek a rozhoduje o něm Prezidium KDP ČR. Rozhodnutí Komory o uložení disciplinárního opatření ve formě pozastavení výkonu daňového poradenství nebo vyškrtnutí ze seznamu však přezkoumává pouze soud.

Rozhodnutí Prezidia o odvolání je pravomocné jeho doručením. Podrobnosti stanoví Disciplinární řád. 

Vybraná ustanovení zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR:

ČÁST ČTVRTÁ

SANKCE

§ 12

Disciplinární opatření

(1) Za závažné nebo opětovné porušení povinnosti podle tohoto zákona nebo zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu daňovým poradcem (dále jen "disciplinární provinění") může komora daňovému poradci uložit, nejde-li přitom o trestný čin, některé z těchto disciplinárních opatření:

a) písemné napomenutí,

b) pokutu až do výše 100 000 Kč,

c) pozastavení výkonu daňového poradenství až na dobu jednoho roku,

d) vyškrtnutí ze seznamu.

(2) Za závažné porušení povinnosti se považuje rovněž, uvedl-li žadatel v žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části vědomě nepravdivé nebo neúplné údaje, na základě nichž byl ke kvalifikační zkoušce nebo její části připuštěn.

(3) Za disciplinární provinění lze uložit pouze jedno disciplinární opatření.

(4) Výnos z pokut připadá komoře.

 

§ 13

Řízení o sankcích

(1) O uložení disciplinárního opatření rozhoduje disciplinární komise komory v řízení zahájeném na návrh dozorčí komise komory. Návrh na zahájení řízení může být podán do tří měsíců ode dne, kdy se dozorčí komise komory o disciplinárním provinění dozvěděla, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění došlo.

(2) V řízení má daňový poradce vždy právo být slyšen a musí mu být poskytnuta možnost se hájit.

(3) Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření musí být písemné a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.

(4) Podrobnosti o řízení o sankcích stanoví disciplinární řád.

 

§ 14

Odvolání

(1) Proti rozhodnutí disciplinární komise komory, jímž bylo uloženo disciplinární opatření podle § 12 odst. 1 písm. a) a b), může daňový poradce nebo dozorčí komise komory podat do patnácti dnů od jeho doručení odvolání; odvolání má odkladný účinek.

(2) O odvolání rozhoduje presidium komory, které přezkoumávané rozhodnutí potvrdí, změní nebo zruší. Zruší-li presidium komory napadené rozhodnutí, vrátí je disciplinární komisi komory zpět k novému projednání a rozhodnutí; při novém rozhodování je disciplinární komise komory vázána právním názorem presidia komory.

(3) Rozhodnutí disciplinární komise podle § 12 odst. 1 písm. c) a d) přezkoumává soud podle zvláštních předpisů.

Název souboru Velikost
Zbaveni_mlcenlivosti_DP-FO.doc 28KB Stáhnout
Zbaveni_mlcenlivosti_DP-PO.doc 29KB Stáhnout