Konec „daňové mlhy“ kolem krypta? Finanční správa má nově vidět do všech transakcí, v Česku to má ale háček

Kdo vydělá na kryptoměně a „zapomene“ zaplatit daň z příjmu, může už napřesrok čekat kontrolu z finančního úřadu. Od letošního roku začíná platit evropská směrnice DAC8, která dává kryptosměnárnám a kryptoburzám registrovaným v EU povinnost každý rok nahlašovat souhrn transakcí každého českého klienta zdejšímu finančnímu úřadu.

Opatření se podle resortu bude týkat stovek tisíc investorů do krypta. Podle některých odhadů z trhu má zkušenost s digitálními aktivy v Česku přibližně 450 tisíc lidí. Data bude muset poskytovat i největší světová kryptoburza Binance či v Česku oblíbený Revolut.

Majetek investorů do digitálních měn sice dnes není úplně neviditelný, ale získat informace je pro finanční správu komplikované. Je třeba si od kryptoplatformy vyžádat data o konkrétním uživateli a prokázat oprávněný důvod, což mimo jiné znamená, že úředníci už musejí mít u konkrétního poplatníka podezření na daňový únik. U zahraničních platforem pátrání po majetku navíc vyžaduje mezinárodní spolupráci.

Právě tyto překážky mají ale odpadnout. „Se zavedením povinností podle směrnice DAC8 budou kryptoměnové platformy reportovat data finanční správě automaticky na roční bázi. Výměna dat za rok 2026 má začít v roce 2027,“ uvedl mluvčí finanční správy Patrik Madle.

Reportovat data o českých klientech budou českým finančním úřadům nejen desítky zdejších kryptoplatforem, ale i ty usazené v jiném členském státě EU. „Finanční správa informace o českých uživatelích obdrží prostřednictvím automatické výměny informací ze státu EU, ve kterém je daný provozovatel registrován,“ uvedl Madle. 

„Revolut a další burzy tomu podléhat budou, takže českých uživatelů se to dotkne, jakmile tam budou mít účet,“ říká advokát Martin Hobza z advokátní kanceláře Hobza Legal, specializované na finanční regulace.

Stát tak bude mít k dispozici ke každému uživateli souhrnný objem jeho transakcí podle typu kryptoaktiv za celý rok. Bude tak moci zkontrolovat, jestli investoři do krypta zaplatili daň z příjmu, a těm, kdo to neudělali, ji doměřit. O kolik víc by se díky tomu mohlo vybrat, však ministerstvo neumí odhadnout.

V Česku má ale nové opatření jeden háček – zákon, který povinné reportování zavádí do tuzemské legislativy a který odsouhlasila předchozí vláda, parlament nestihl schválit a po volbách spadl pod stůl. Směrnice tak nemá pro zde usazené platformy přímou účinnost a Česko za její pozdní zavedení může dostat pokutu, pokud se s Evropskou komisí nedohodne na nápravě. Sankce se přitom odvíjí od délky a závažnosti porušení a může dosahovat i milionů eur ročně.

„Ministerstvo financí bude usilovat o předložení návrhu v maximálně shodné podobě, a pokud možno v nejbližším možném termínu,“ uvedla mluvčí resortu Šárka Pavlasová. Na programu lednových jednání vlády se však zatím návrh neobjevil. Pokud by v příštích týdnech vládou prošel a parlament ho následně schválil zrychleně už v prvním čtení, mohl by začít platit nejdříve od dubna.

Reporting podle ministerstva musí dodržet mezinárodní standardy pro výměnu informací, a to bez výjimky. To se týká i termínu, od kdy by měly platformy data od uživatelů sbírat. A směrnice uvádí 1. leden 2026. „Je otázkou, jestli v případě, kdy bude legislativa přijata v průběhu roku, může daňová správa žádat i informace za období, kdy tyto povinnosti neplatily,“ upozorňuje Petra Pospíšilová, prezidentka Komory daňových poradců a daňová partnerka poradenské společnosti BDO Czech Republic. Zároveň ale připomíná, že ke zpětnému uložení povinnosti ze směrnice už dříve došlo – například u reportování o daňových schématech. 

Podle advokáta Mojmíra Ježka z advokátní kanceláře ECOVIS ježek povinnost odeslat report v roce 2027 díky chystanému zákonu pravděpodobně vznikne, samotný sběr dat ale může narážet na ústavní limity retroaktivity. „I když platformy už teď osobní data pro účely AML mají, jejich využití pro daňový reporting bez platného zákonného titulu v přechodném období může být považováno za porušení pravidel ochrany osobních údajů,“ uvádí advokát.

Kontroly na výdělky z krypta byly dosud spíše sporadické – finanční správa historicky k dnešnímu dni zkontrolovala podle svého vyjádření dohromady 60 fyzických osob a doměřila jim 40,3 milionu korun. Celkově pouhým osmi prověřovaným právnickým osobám pak doměřila daň 9,9 milionu korun.

Od loňského roku platí pro investice do krypta podobné podmínky jako pro akcie – pokud majitel drží kryptoměnu alespoň tři roky, zisk z ní nedaní. Nedaní ani celkové roční příjmy z prodeje kryptoměn, pokud nepřesáhnou 100 tisíc korun.

I když implementační zákon zatím není na světě, samotné kryptoplatformy už s novou povinností počítají. „Formulář pro registraci nového klienta na platformě se rozšíří o pár údajů, těm stávajícím pošleme žádost o doplnění,“ říká například Jan Šobora z největší české kryptoburzy Coinmate.

Podobně se vyjádřil i zakladatel kryptosměrnárny Bit.plus Martin Stránský: „Na reporting se chystáme. Zatím se ale neví, jakým způsobem se bude oznamovat.“ Řadu informací musejí platformy už teď ze zákona proti praní špinavých peněz reportovat České národní bance. 

Podle původního návrhu zákona by za nedodržení povinností mohla platformám hrozit pokuta až 1,5 milionu korun, zápis na seznam nespolupracujících provozovatelů a v krajním případě i zákaz činnosti. 

Systém reportování tak bude podobný jako u digitálních platforem, které jsou využívány k podnikání, jako je Airbnb, Uber, Bolt nebo Onlyfans. Od nich stát dostává automaticky jednou ročně údaje o příjmech poplatníků, poprvé to bylo za rok 2023. Finanční úřad už tyto pravidelné údaje využívá ke kontrolám a daně doměřuje. 


Zdroj: Hospodářské noviny, 8.1.2026 00:00