Miliardové dluhy na sociálce začne vymáhat finančák, plánuje vláda. Po 20 letech ožívá jednotné inkasní místo

Finanční správa by mohla začít vymáhat vedle daní i pojistné. A do budoucna ho i kontrolovat a vybírat. Vládní resorty poprvé odkryly plány na jednotné inkasní místo. Cíl? Úspory a méně byrokracie.

Sjednotit výběr daní a pojistného na jednom místě, tedy vytvořit takzvané jednotné inkasní místo (JIM), si politici předsevzali už před dvaceti lety. Nakonec z něj ale sešlo. Nyní se k projektu ministerstvo financí vrací. Avizuje, že první fáze by mohla začít fungovat za dva roky. Přímo o původně zamýšlený společný výběr daní a pojistného ale zatím jít nemá, nejprve chce resort sjednotit alespoň jejich vymáhání.

V případě daní to dnes dělá finanční správa a nově by se měla takto starat i o oblast sociálního pojistného, které má na starosti Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). HN to potvrdilo ministerstvo práce a sociálních věcí i ministerstvo financí. Aby bylo co vymáhat, měla by také ČSSZ dostat do ruky nový nástroj na doměřování pojistného z nelegální práce. Státu na něm dnes unikají desítky miliard korun ročně.

Podle informací HN nyní probíhají jednání mezi finanční správou a ministerstvy práce a zdravotnictví o tom, jak by takzvaný „malý JIM“ mohl vypadat. Zásadním efektem přesunu vymáhání na jeden úřad by měla být především úspora administrativy na straně státu. Důvod sloučení je jednoduchý – kdo dluží na dani z příjmu, dluží zpravidla i na pojistném. Ušetřil by ale i dlužník, když by komunikoval jen s jednou institucí a měl by náklady jen na jednu exekuci.

„Myslíme si, že finanční správa v tom bude efektivnější, protože už vymáhá daň ze závislé činnosti a tohle je doprovodný odvod. Byli bychom schopni vystačit s našimi kapacitami, možná jen o něco málo navýšenými,“ uvedl šéf finančních analytiků Generálního finančního ředitelství Jiří Žežulka. Podle něj se počítá s termínem spuštění v lednu 2028. Úspory zatím úřady vyčíslené nemají. 

Finanční správa má při vymáhání díky daňovému řádu také více možností. „Když vymáhá berní úřad daň, má spoustu efektivních prostředků, jak se daně domoci – zástavy, exekuce, včetně institutu ručení za daň,“ říká například daňový expert Jiří Nesrovnal z poradenské firmy N-Consult.

K tomu, jestli se tentokrát JIM podaří dotáhnout, je částečně skeptický. „To se zkoušelo několikrát a nikdy to nedopadlo. Je třeba součinnost tří různých institucí pod třemi ministerstvy,“ vysvětluje. Se záměrem sloučit výběr daní a pojistného přišla v roce 2006 první vláda Mirka Topolánka (ODS) a spojila ho s daňovou reformou. Nestihla ale věc dotáhnout a byl to pak paradoxně kabinet, ve kterém byl ministrem financí šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který přípravu JIM zastavil a v roce 2014 zrušil.

Nyní by se do projektu každopádně mohly podle informací HN už v první fázi zapojit i zdravotní pojišťovny. „První konkrétní jednání o zapojení zdravotních pojišťoven do JIM je naplánováno na konec června,“ reagovala na dotaz HN mluvčí největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová. Podle Martina Balady, prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven sdružujícího zbývajících šest pojišťoven, mají tyto instituce ministerstvu financí dodat data o nákladovosti a efektivitě stávajícího vymáhání pohledávek. „Podle dostupných informací ministerstvo uvažuje, že model společného vymáhání by mohl nastat nejdříve od roku 2028 až 2029,“ dodal.

Ministerstvo práce nyní připravuje změny legislativy. „Bude součástí zákona o platformovém zaměstnání a položíme tam už i základ jednotného inkasního místa, tedy spolupráce finanční správy, české správy a výhledově i zdravotních pojišťoven,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová v nedávném rozhovoru pro HN.

ČSSZ aktuálně vymáhá 68 miliard korun, což jsou kumulované pohledávky za 35 let zpátky. Loni takto získala 6,3 miliardy. Podle mluvčí Jitky Drmolové vymáhá převážně sama, výjimečně s pomocí soukromých exekutorů, pokud dotyčný nemá příjem ani peníze na účtu. Celá částka je ale jen zlomkem, co by skutečně mohl stát chtít od firem zaměstnávajících načerno nebo na švarcsystém. Na sociálním pojištění přitom uniká státu více peněz než například na dani z příjmu zaměstnanců. Důvodem je výše daňových slev, které daň u nízkopříjmových prakticky eliminují. Naproti tomu u zaměstnanců se ze mzdy platí pojistné ve výši 32 procent hrubé mzdy, větší část odvádí zaměstnavatel.

Jenže aby stát pojistné vybral, musí ho nejprve doměřit, a to dnes u nelegálů neumí. Když firma neodevzdává žádný záznam o tom, kolik dotyčnému vyplácí a jak dlouho u ní dělá, úřadům chybí podklady. Nejvyšší kontrolní úřad před dvěma lety dokonce konstatoval, že zákon ani neupravuje, který státní orgán by v tomto případě měl pojistné doměřit.  

A tady by se měly věci pohnout kupředu. Jak potvrdilo ministerstvo práce, součástí zmíněného pozměňovacího návrhu bude i zavedení takzvané fikce vyměřování. „Umožní to zpětné doměření pojistného v případech nelegální nebo nehlášené práce. Parametry jako výše základu, délka zpětného doměření nebo případná odpovědnost odběratele práce zatím nejsou definitivně nastaveny,“ uvedl mluvčí resortu Jakub Slavík.

Společné vymáhání odvodů je první krok, později by se měly sjednotit i výběr a kontrola. „Finanční správa by v tom mohla mít poměrně důležitou roli, v zásadě by všechny odvody vybírala,“ naznačila v rozhovoru pro HN šéfka finanční správy Simona Hornochová. Dodala, že první kroky mohou nastat rychle, ale vznik jednotného inkasního místa se vším všudy je práce na pět až deset let.

S přesunem dalších agend ze sociálky na finančák by se tak mohl změnit i přístup ke kontrole pojistného. „Základ kontrolní činnosti finanční správy je zjistit, jestli přiznali všechno. ČSSZ oproti tomu pracuje s tím, co jim zaměstnavatelé sami nahlásí, a starají se hlavně o to, aby to bylo bezchybně a kompletně evidováno a daly se z toho spočítat dávky,“ uvedl vysoce postavený zdroj z ministerstva, který si nepřál být jmenován.

Podle propočtů Nejvyššího kontrolního úřadu stát přichází na práci načerno průměrně o 23 miliard korun ročně na daních a pojistném, podle odhadů Evropské komise to konkrétně v roce 2019 bylo se započtením švarcsystému téměř 89 miliard korun. 

I proto se letos na nelegální práci zaměřil, a to formou spolupráce mezi finanční správou, sociální správou, inspektorátem práce a policií. Finanční správa na svém datovém modelu vytipovává anomálie a instituce pak dělají společné kontroly.


Zdroj: Hospodářské noviny, 23.6.2026 00:45