Stovky zpráv denně a další povinnosti na obzoru. Jednotné hlášení firmám úlevu nepřineslo, od listopadu hrozí pokuty

Dřívějších 25 formulářů, které zaměstnavatelé museli povinně a pravidelně posílat různým úřadům, nahradil letos na jaře jeden jediný. Má jít o úlevu pro firmy od administrativy, ale realita za očekáváním zatím pokulhává. Takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) funguje od dubna a pravidelně ho zasílá téměř 400 tisíc společností. Jejich účetní se sice naučili novým IT systémem proplouvat, z analýzy HN ale vyplývá, že pro ně stále představuje především zátěž.

S jakými potížemi se tedy uživatelé potýkají a jaké sankce mohou už brzy za porušení povinností očekávat? A dokáže stát vůbec enormní množství dat o zaměstnancích využít? HN popisují, jak se po půl roce fungování nový systém jednotného hlášení osvědčil a jaké má další vyhlídky. Stát už totiž připravil jeho další úpravy pro rok 2027. 

Navzdory proklamacím o zjednodušení administrativy zůstává jednotné měsíční hlášení pro firmy a jejich mzdové účetní především komplikací. „Systém například nepozná, zda podání provedl zaměstnavatel, nebo jeho zmocněnec. Našim klientům stále chodí výzvy k podání hlášení, které jsme už podali my,“ jmenuje Simona Fialová z poradenské společnosti Ecovis jednu z hlavních věcí, která brzdí její práci.

A popisuje, jak aktuálně vypadá situace z pohledu mzdových účetních: „Do datové schránky nám denně chodí stovky zpráv – mnohé pouze potvrzují správnost podání, ale musíme je pročítat, abychom zjistili, zda nám některá zpráva neukládá povinnost nebo nevyžaduje další reakci.“ Ecovis spravuje účetnictví pro 200 firem. A Fialová připomíná, že zprávy chodí také zaměstnavatelům namísto ustanovených zmocněnců. „Klienti nám je pak přeposílají v obavě, že nastal problém, a my musíme vysvětlovat,“ říká expertka. 

Systém jednotného měsíční hlášení se navíc od začátku potýká s chybovostí nebo nedodělky a z toho plynoucími četnými výhradami účetních a personalistů, kteří do něj údaje posílají.

I přesto se drtivá většina povinných firem do JMHZ připojila a dokumenty posílá. „Aktuálně je v systému JMHZ evidováno 391 tisíc zaměstnavatelů a 8,5 milionu aktivních pracovněprávních vztahů. Za srpen 2026 splnilo povinnost podat měsíční hlášení 94 procent zaměstnavatelů,“ uvedl tiskový odbor ministerstva práce a sociálních věcí.

Podle něj ale existuje zhruba dvacet tisíc zaměstnavatelů, kteří zatím neposlali nic. „Měli povinnost přihlásit své zaměstnance, případně se z evidence odhlásit, pokud žádné zaměstnance nemají. Ministerstvo je aktivně oslovuje,“ uvedl resort s tím, že nyní je cílem udělat si pořádek v databázích.

K pokutám zatím nepřikročilo, podle vyjádření České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) se sankce začnou udělovat od listopadu. Dosahovat by měly až pěti tisíc korun za každého pozdě nahlášeného zaměstnance. Když se zaměstnavatel do systému vůbec nepřihlásí nebo když své zaměstnance zatají, měl by počítat s pokutou až 100 tisíc korun. 

Ještě v červnu volali uživatelé systému, tedy firmy a jejich účetní a personalisté, po tom, aby se systém zrušil. Teď už se s ním smířili. „JMHZ se nebráníme, ale stát by měl změnit komunikaci a aspoň přiznat, že projekt nebyl dostatečně připraven. A že jsou si vědomi, že první fáze znamená poměrně velkou administrativní zátěž a zvýšené náklady na software u zaměstnavatelů,“ říká například daňový poradce Jiří Nesrovnal ze společnosti N-Consult.

To, že stát byl v prvních měsících tolerantní k opožděným podáním a pokuty nedával, podle něj mělo být samozřejmostí, a ne projevem laskavosti, jak to úřad od začátku prezentoval. 

Komora daňových poradců poslala v květnu ministerstvu práce čtyři desítky konkrétních podnětů ke zlepšení, které posbírala od odborné veřejnosti. Resort jim vyhověl zčásti, u některých ale slíbil, že je bude řešit. Nyní poradci chystají další kolo nových připomínek. Například chtějí, aby zaměstnavatelé mohli z JMHZ zpětně čerpat data, která tam předtím zaslali, anebo aby systém důsledně dodržoval princip, že úkony v systému hlášení dělají účetní firmy, a neposílal tak zbytečně zprávy přímo zaměstnavatelům.

„V této situaci nepovažujeme za solidní, pokud ministerstvo skutečně zvažuje začít od listopadu 2026 uplatňovat sankce, aniž by nejprve transparentně vyhodnotilo připomínky a doložilo, že systém funguje spolehlivě a zaměstnavatelé mají jasné pokyny, jak chyby napravit,“ podotýká Fialová. 

Nepřesné údaje v JMHZ

S řadou nejasností se už museli uživatelé vypořádat po svém. „Aby JMHZ bylo implementačně průchozí, musíme v některých případech posílat fakticky nesprávné hodnoty. To se týká třeba některých záporných částek, které systém odmítne, ačkoli jsou naprosto legitimní. Nebo nás trápí nesoulady v terminologii – někdy je v pokynech pro vývojáře jiný termín, než obsahově odpovídá údaji, který úřad ve skutečnosti chce,“ uvádí příklad Pavel Löffler, spoluzakladatel a jednatel společnosti Ježek software, která nabízí také program pro zpracování mezd. Podle něj už některé malé vývojářské firmy nechtějí absolvovat další úpravy pro rok 2027 a raději se z oblasti mzdových softwarů stahují. 

Od nového roku se bude rozsah hlášených údajů rozšiřovat – například o adresu pracoviště zaměstnance, o počet odpracovaných směn v rizikové kategorii nebo o podklady pro výpočet rozdílů v odměňování mužů a žen. Povinnost hlásit také budou mít všechny digitální platformy. Změny dalo ministerstvo do návrhu nařízení a k němu se již sešla řada připomínek.

Například sledování směn v druhé nejrizikovější kategorii považuje Hospodářská komora za problém. Části takových pracovníků musí už dnes firmy vyplácet příspěvek na penzijní spoření, ale mnohé si podklady připravují takzvaně na koleni. „Jedná se o velké množství údajů, které jsou dle našich informací sbírány a evidovány ručně a nejsou přenášeny do mzdových informačních systémů v takové formě, aby byly snadno přenositelné do JMHZ,“ uvedla komora. 

Do databáze také dostanou napřímo přístup některé další úřady – například ministerstvo spravedlnosti, krajské hygienické stanice nebo inspekce práce, která si dnes při kontrole musí údaj o datu nástupu zaměstnance vyžádat od ČSSZ.

Stát data nedokáže využít

Ačkoliv zaměstnavatelé posílají pravidelně do systému k jednotlivým zaměstnancům desítky údajů ze svého mzdového účetnictví, velká část dat je pro státní správu zatím nevyužitelná, zjistily HN.  

Sociální správa potřebuje jen údaje o výši pojistného – to jí zaměstnavatelé posílali elektronicky i předtím. Na správnost většiny ostatních údajů v JMHZ se zatím, jak vyplývá z vyjádření ministerstva, nedá příliš spolehnout. Úřad práce by je měl například používat při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti a její výši. 

„Využitelnost údajů je podmíněna jejich úplným a správným vykázáním ze strany zaměstnavatelů,“ popsalo ministerstvo. V řadě případů si je tedy ad hoc vyžaduje přímo od firem. „Úřad po zaměstnavatelích nadále požaduje potvrzení o příjmech například pro posouzení nároku na superdávku,“ dokládá z vlastní zkušenosti Fialová.

Podobně je na tom ČSSZ ohledně evidenčních listů – to je potvrzení o odvedeném důchodovém pojištění, které se vystavuje zaměstnancům na konci roku nebo když u firmy skončí. Podle ministerstva platí, že úřad může „výjimečně“ o jeho vystavení požádat zaměstnavatele, kteří to donedávna měli na starosti. Fialová potvrzuje, že se to děje běžně: „Sociálka po nás v průběhu roku nadále požaduje předávání evidenčních listů pro účely přiznání důchodu.“ 

Český statistický úřad může z JMHZ čerpat údaje už od jeho dubnového spuštění, nicméně reálně začal data přebírat až o prázdninách. A ani dnes je podle ředitele jeho odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Dalibora Holého nelze považovat za zcela kompletní a dostatečně kvalitní: „Pro zpracování statistických výsledků o počtech zaměstnanců a průměrných mzdách dosud využíváme primárně podnikový výkaz, který nám zasílá aktuálně více jak 14 tisíc subjektů.“ A na zmíněný formulář bude statistický úřad spoléhat až do konce roku. 

Do budoucna se ale počítá s tím, že úřady budou údaje využívat závazně. Už od příštího roku začne finanční správa na základě JMHZ kontrolovat a doměřovat daně odvedené za zaměstnance.

Spolehlivost údajů v systému tak bude třeba zvýšit. Löffler se proto obává, že úřady budou od zaměstnavatelů chtít zpětně opravná hlášení, aby jim roční souhrny v systému seděly. To by znamenalo další nápor na desetitisíce účetních. „Nepředpokládáme, že u minulých měsíčních hlášení, která byla přijata bez chyb, budeme aktivně vyžadovat opravná hlášení,“ reagovalo ministerstvo.  

Zatím zaměstnavatelům žádné výhody z JMHZ neplynou. „Hlavní benefit bude jedno inkasní místo, kdy budou zaměstnavatelé údaje spolu s odvody posílat na jedno místo a vše se bude jednotně kontrolovat,“ vyhlíží Nesrovnal. Od ledna 2027 se do systému zapojí finanční úřad. Kdy dojde i na zdravotní pojišťovny, zatím není jisté. 



Zdroj: Hospodářské noviny, 19.10.2026 14:52