Daňová legislativa 2026: Návrat k bezlimitnímu osvobození příjmů a nové odpočty

Rok 2026 přináší zrušení limitu 40 milionů korun pro osvobození z prodeje podílů a zpřísnění pravidel u benefitů. Novinky čekají i družstevníky či subjekty ve výzkumu.

Daňové prostředí v České republice prochází v roce 2026 proměnami. Klíčovou systémovou změnou je zejména návrat k principu neomezeného osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů v obchodních korporacích při dodržení zákonem definovaného časového testu.

Současně však dochází k metodickému zpřísnění v oblasti nepeněžních plnění zaměstnancům a k úpravám v paušálním režimu. Hostem serveru Podnikatel.cz byl Jan Molín, daňový poradce a zkušební komisař Komory daňových poradců ČR.

Od ledna 2026 se zrušil limit 40 milionů korun pro osvobození příjmů z prodeje podílů ve firmách. Proč se stát k tomuto kroku po krátké době vrací a jaké jsou podmínky pro toto osvobození?

Ano, úpravou účinnou od roku 2026 se de facto vracíme před rok 2025, kdy platilo, že příjmy fyzických osob z prodeje cenných papírů a podílů, u nichž je dodržen tzv. časový test, tedy zákonem definovaná minimální doba mezi nákupem a prodejem, jsou bezlimitně osvobozeny od daně z příjmů.

Zmíněný časový test činí u cenných papírů 3 roky a u podílů v obchodní korporaci 5 let. V zákoně o daních z příjmů jsou definovány ještě některé další podmínky, které je nutné pro osvobození příjmu splnit, mezi které například patří, že cenný papír ani podíl není součástí obchodního majetku.

Z pohledu tohoto daňového pravidla byl minulý rok zpětně vzato „výjimečný“, neboť v důsledku přijetí konsolidačního balíčku se na osvobození příjmů obdržených v roce 2025 aplikoval zmíněný čtyřicetimilionový limit. Na otázku, proč se tak stalo jen na jeden rok, je u daňových změn často velmi těžké odpovědět, neboť jde vždy o politické rozhodnutí: zde odůvodňované tím, že strana, která přijetí tohoto limitu původně prosazovala, ke konci volebního období již nebyla součástí vládní koalice.

V roce 2026 končí možnost uplatnit daňovou ztrátu vzniklou během pandemických let. Doporučujete klientům, aby své zbývající ztráty vytěžili v přiznání co nejdříve, i za cenu odkladu některých nákladů?

Určitě to je vhodné. U daňové ztráty totiž platí pravidlo, že ji lze jako odpočet od základu daně uplatnit nejpozději v pátém zdaňovacím období následujícím po roce, ve kterém vznikla. Z toho vyplývá, že pokud ji poplatník uplatnit nestihne, na konci pátého roku ztráta „zanikne“.

Nemá-li podnikatel dostatečně vysoký základ daně pro uplatnění ztráty, určitě je vhodné zamyslet se nad tím, zda nelze nějaké daňové náklady „odsunout“ do budoucna. U řady z nich to není možné, neboť musejí být, zejména v důsledku tzv. akruálního principu, uplatněny jen v období, ke kterému se vztahují. Nicméně u jiných určité cesty existují, například tím, že poplatník přeruší daňové odpisování majetku.

Výrazně se zpřísnila definice osvobozených nepeněžních benefitů, nesmí být nově součástí mzdy. Co přesně musí firmy změnit, aby se vyhnuly doměření daně?

Jedná se o poměrně výrazné zpřísnění pravidel reagující na příznivou judikaturu Nejvyššího správního soudu. Od roku 2026 platí, že aby byl tzv. volnočasový benefit i nadále osvobozen od daně, nesmí se jednat o plnění, které je mzdou, platem, odměnou nebo náhradou za ušlý příjem. Fakticky to znamená, že poskytnutý benefit by neměl mít přímou souvislost s pracovním výkonem zaměstnance, nýbrž mělo by se jednat o plnění nad rámec běžné mzdy, platu či odměny, typicky spojené se samotnou existencí pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Připomeňme, že uvedené zpřísnění se týká jen tzv. volnočasových benefitů (tj. nepeněžních plnění ve formě tzv. zdravotnických benefitů či některých dalších, například možnosti použít sportovní či rekreační zařízení, mateřskou školku pro děti atp.). Jiných, v praxi často poskytovaných, benefitů (například příspěvků na soukromé životní pojištění, penzijní připojištění či dlouhodobý investiční produkt) se zpřísnění netýká.

Hranice pro 23% sazbu daně z příjmů fyzických osob se posouvá. Znamená to reálnou úlevu, nebo jde jen o dorovnání inflace a růstu mezd?

Hranice pro 23% sazbu daně z příjmů fyzických osob je určena 36násobkem průměrné mzdy platné pro dané zdaňovací období. Tím, že je uvedený parametr navázán na průměrnou mzdu, jedná se o „valorizaci“ zahrnující jak inflaci, tak růst mezd.

Konec konců, obdobně se parametr průměrné mzdy používá i v dalších oblastech, například pro výpočet minimálních záloh na pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Je jen škoda, že řada částek v daních je stanovena v absolutním vyjádření a k jejich pravidelné valorizaci nedochází. Některé jsou v zákoně o daních z příjmů ve stejné výši již několik desítek let a z dnešního pohledu již působí opravdu symbolicky – například maximální částky pro rozdělení základu daně z příjmů na tzv. spolupracující osoby, slevy na dani na invaliditu atp.

Nově si lidé v bytových družstvech budou moci od základu daně odečíst úroky z úvěrů na bydlení. Jaké doklady musí tito poplatníci doložit, aby jim finanční úřad odpočet uznal?

Jedná se o poměrně zajímavou novinku, díky které si fyzické osoby budou moci poprvé za rok 2026 odečíst od svého základu daně úroky z úvěrů na bydlení, které neplatí ony, ale bytové družstvo, jehož jsou členem.

Doporučuji, aby k uplatnění odpočtu tito družstevníci disponovali kopií úvěrové smlouvy uzavřené mezi bytovým družstvem a úvěrující bankou, potvrzením banky o výši úroků, které bytové družstvo za daný rok zaplatilo a potvrzením bytového družstva, kolik z těchto úroků připadá na daného družstevníka (podle jeho podílu). Pokud bude fyzická osoba uplatňovat úroky u zaměstnavatele v rámci tzv. ročního zúčtování, musí zaměstnavateli ještě předložit potvrzení bytového družstva, že je jeho členem (družstevníkem).

Paušální daň v prvním pásmu vzrostla na téměř 10 000 Kč měsíčně. Máte pocit, že se tím tento nástroj pro nejmenší živnostníky začíná vyčerpávat, nebo je jeho hlavní výhodou stále absence kontrol?

Podle údajů, které prezentuje Finanční správa, je paušální daň u osob samostatně výdělečně činných poměrně oblíbená. V roce 2026 do paušálního režimu nově vstoupilo zhruba 11,5 tis. podnikatelů a aktuálně ji využívá zhruba 125 tis. osob samostatně výdělečně činných. Zmíněná částka měsíční platby v prvním pásmu paušálního režimu je již opravdu vysoká, nicméně i ta se odvíjí od minimálních záloh pro pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které se také každoročně zvyšují.

Pro řadu podnikatelů je paušální daň i tak finančně výhodná, navíc jim přináší administrativní úsporu. Je však nutné upozornit, že paušální daň je sama o sobě poměrně složitá. Pokud je poplatník v daném zdaňovacím období v paušálním režimu, vůbec to automaticky neznamená, že za dané období paušální daň bude mít. Je to podmíněno tím, že ke konci roku splní předepsané podmínky (například nepřekročí limit příjmů, nestal se plátcem DPH, neměl jiné v daňovém přiznání zdaňované příjmy vyšší než 50 tis Kč atp.). Ani přechod na paušální daň není jednoduchý. Při přechodu se totiž například musí upravit základ daně o neuhrazené pohledávky a ty tak jednorázově zdanit. Málo podnikatelů si to uvědomuje a chybuje v tom.

Pokud byste měl vybrat jednu jedinou změnu v dani z příjmů pro rok 2026, která má největší potenciál ušetřit poplatníkům peníze, která by to byla?

Vedle zrušení již zmíněného limitu 40 milionu korun pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů a podílů je to zvýhodnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Od roku 2026 došlo ke zvýšení tohoto odpočtu a nově je možné si základ daně snížit až o 150 % výdajů vynaložených na výzkum a vývoj, byť je limitem pro použití této nově zvýšené sazby částka 50 milionů korun.


Zdroj: Podnikatel.cz, 29.1.2026 00:00