Finanční správa se chystá prověřit daňové triky holdingů. V hledáčku má 130 firem

Finanční správa se v nejbližších týdnech chystá spustit masivní kontrolní akci zacílenou na vyvádění nezdaněných zisků skrze holdingové struktury. V hledáčku má trik, který umožňuje získávat z firmy zpět nezdaněné peníze. Obliba holdingů zakládaných převážně za účelem daňové optimalizace se v posledních několika letech v Česku rozšířila. HN popisují, kde je hranice pro legální počínání a kde začíná vyvádění nezdaněných zisků z firem a proč proti nim chce úřad zakročit.

„Máme signály na trhu, že v řadě případů dochází k účelovým vkladům obchodních podílů fyzických osob například prostřednictvím příplatku mimo základní kapitál. V posledních letech se tento způsob optimalizace rozmohl,“ říká bez dalšího upřesnění šéf analytiků finanční správy Jiří Žežulka.

Jeho lidé vybrali ke kontrole 130 firem, které podezírají z porušení pravidel a kde by úřad mohl doměřit daň z dividend či z vyplaceného podílu na zisku. „Podle zjištěného objemu jejich transakcí jsme dospěli k prvotnímu odhadu tři miliardy korun na doměrcích,“ dodává Žežulka. Aktuálně úřad ještě doplňuje další firmy ke kontrole a dává dohromady jednotnou metodiku pro krajské finanční úřady, které budou kontroly provádět. Finanční správa tak možná přispěje pár miliardami do napjatého státního rozpočtu.

V čem spočívá zmíněný trik s příplatkem? „Dochází k tomu například u lidí, kteří mají nějaký fungující byznys, například v oblasti strojírenství, stomatologie, poradenství. Následně dojde k vkladu této společnosti do nově založené holdingové společnosti jako příplatek mimo základní kapitál ve výši stanovené znalcem. Hodnota může být vysoká – mají klienty, zakázky, původní podnik vydělává. Podíl na zisku, který pak generuje původní společnost a vyplácí jej holdingové firmě jako osvobozený, si fyzické osoby vyplácí jako vrácení příplatku bez nutnosti jej zdanit. Mohou to dělat až do výše ceny stanovené znalcem,“ říká advokát a daňový poradce Stanislav Machek ze společnosti Accace.

Zatímco základní kapitál začíná například u s. r. o. na jediné koruně, vložený fungující byznys může mít hodnotu milionů, které lze postupně z holdingu vytáhnout bez daně.

Dlouhodobě se finanční správa zaměřovala spíše na jiný, častěji používaný model daňové optimalizace. Fakticky si tak podnikatelé ze svých firem vytáhnou nezdaněné dividendy, ale přitom podniky nadále vlastní a dál s nimi podnikají prostřednictvím holdingu.

Formálně je to zcela legální transakce: podnikatelé si založí holdingovou strukturu – dělá se to například kvůli ochraně vybraného majetku před věřiteli nebo snazším investicím ve skupině. Mateřské firmě holdingu přitom prodají podíly ve svých vlastních společnostech, které se tak stanou dceřinkami. Klíčová otázka je, z čeho jim „matka“ koupi uhradí.

Jednou z výhod každého holdingu totiž je, že výplata dividend uvnitř struktury je osvobozena od srážkové daně 15 procent. Dceřinky tak vyplácejí matce nezdaněnou dividendu a ta z ní za koupené podíly zaplatí. Pokud majitelé coby fyzické osoby předtím drželi obchodní podíly dostatečně dlouho (nejméně tři roky v případě akcií a pět let u podílů v s. r. o.), mají i příjem za prodej svých společností do holdingu osvobozený od daně (ta je u fyzických osob 15 procent u příjmů do 1,7 milionu korun ročně a 23 procent z částky nad to).

Finanční úřad si těchto transakcí dlouhodobě všímá. Pokud dospěje k tomu, že holding byl vytvořen převážně kvůli vyhnutí se daním, s odvoláním na zneužití práva dividendy dodaňuje. S řadou firem se kvůli tomu soudí a v drtivé většině vyhrává. Výjimkou byl před dvěma lety případ FPPV holdingu. „Daňový subjekt doložil konkrétní a podložené ekonomické důvody vzniku holdingu – narovnání výše podílů, odchod a příchod společníka, budoucí akvizice, sjednocení úvěrů u jedné banky,“ vysvětluje advokátka Michaela Puškár Garajová ze Sedlaková Legal.

Nyní se ale finanční správa ve velkém zaměřila na zmíněné vracení příplatků mimo základní kapitál. „Roli může hrát fakt, že prodej podílu do holdingu je už řadu let pod drobnohledem finanční správy, a klienti proto mohli přirozeně přecházet k variantě s příplatkem, ke které je zatím méně judikatury a byla dosud méně prozkoumaná,“ domnívá se Puškár Garajová.

Mezi oběma optimalizačními modely je přitom rozdíl. Zatímco u přeprodeje podílu do holdingu vzniká dluh, který musí mateřská společnost do určité doby splatit, u příplatku taková povinnost nevzniká. „Příplatek je možné vrátit, pokud o tom rozhodne valná hromada, respektive jediný společník,“ dodává Puškar Garajová. Výhodou pro podnikatele je v druhém případě také to, že není potřeba splnit časový test – vrácení příplatku je osvobozené od daně vždy. Fakticky tak jde o kasičku na peníze, ze které může podnikatel vybírat nezdaněné příjmy až do výše znaleckého ocenění.

Podle daňového poradce Jiřího Nesrovnala ze společnosti N-Consult pravděpodobně finanční správa nyní zaujala podobný přístup, jako tomu bylo u plošné kontroly korunových dluhopisů. „Jakmile nějaký způsob optimalizace daní zlidoví a stane se z toho hospodská rada, je to vždycky špatně,“ dodává daňový poradce Jiří Nesrovnal ze společnosti N-Consult.

Daňoví poradci jsou přesvědčeni, že striktní postup finanční správy narušuje právní jistotu v podnikání. „V minulosti si s daňovými poradci na odborné úrovni vyjasnila, že pokud si z vydělávaných peněz splácíte příplatek mimo základní kapitál, je do výše nabývací ceny daň skutečně nulová. Teď to kvalifikuje jako zneužití práva a skončíte s doměrkem,“ diví se Machek. Jeho kolega Nesrovnal se obává, kam až by se tento pohled úřadů mohl rozšířit. „Nerad bych, aby se začal postihovat i prodej podílu, kde zůstala nevyplacená dividenda, do holdingu nikoliv sám sobě, ale nespojené osobě,“ zamýšlí se.

Kolem prodeje obchodních podílů ve firmách začalo být dusno před třemi lety. Tehdejší vláda Petra Fialy se rozhodla daňové osvobození při prodeji (po časovém testu) zastropovat a příjmy nad 40 milionů korun danit. To uspíšilo řadu byznysových exitů. Zda kvůli tomu byznys začal častěji používat i zmíněné modely daňové optimalizace, finanční správa nepotvrdila. Opatření nakonec platilo jen pro rok 2025, pak ho Fialova vláda opět zrušila.  


Zdroj: Hospodářské noviny, 14.9.2026 09:11