Témata a komentáře

Jaké legislativní změny přinese rok 2023?

Publikováno 28.12.2022
Autor: Komora daňových poradců ČR

Experti z poradenské společnosti BDO Vám přinášejí přehled těch nejzásadnějších změn v legislativě v roce 2023:

Novela Zákona o dani z přidané hodnoty: zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH

Denisa Krocová, manažerka daňového oddělení BDO

Dne 1. ledna 2023 vstoupí v účinnost novela zákona o DPH, která zvýší limit pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty na 2 miliony korun. Plátci daně se sídlem či bydlištěm v České republice, kteří nejsou DPH skupinou a jejichž obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců nepřesáhl částku 2 miliony korun, můžou požádat o zrušení registrace k této dani.

Tento krok ale není výhodný pro všechny podnikatele a pojí se s ním hned několik povinností. Zpravidla platí, že deregistrace z DPH bývá výhodná pro podnikatele, jejichž zákazníci jsou také neplátci DPH. Pozor by si měli dávat plátci, kteří při nákupu majetku uplatnili daň na vstupu v plné či částečné výši a tento majetek mají stále v obchodním vlastnictví. V závislosti na časovém testu hrozí, že budou muset část odpočtů vrátit finančnímu úřadu. Pokud přijímají nebo nabízejí zboží či služby v jiných členských státech EU, hrozí jim také registrace jako tzv. identifikovaná osoba. To znamená, že na rozdíl od standardního plátce DPH pouze vykazují a odvádí DPH, daňová přiznání podávají ale pouze v případě, že jim ve zdaňovacím období vznikne daňová povinnost. Identifikovaná osoba však nemá nárok na odpočet DPH.

Fyzickým osobám, které nadále zůstanou plátci DPH, společnostem s ručením omezeným, kteří mají pouze jednoho společníka (fyzickou osobu) a kvartálním plátcům DPH se zároveň sníží pokuty za prohřešky u kontrolních hlášení, a to na polovinu. Zároveň se prodlužuje lhůta pro podání následného kontrolního hlášení na 17 dnů od doručení výzvy od správce daně.

Novela Zákona o daních z příjmů: změna paušální daně
Michal Proks, manažer daňového oddělení BDO


Vládní novela o daních z příjmů přinese od 1. ledna řadu změn v paušální dani pro OSVČ. Paušální daň budou nově moci využít všichni podnikatelé, jejichž roční obrat nedosahuje 2 milionů korun a kteří nebudou registrovaní jako plátci DPH. Částka paušální daně bude nově odstupňována do tří pásem dle výše příjmu a kategorie poplatníka. Řemeslníci budou automaticky spadat do prvního pásma, v jehož rámci budou měsíčně odvádět 6 208 korun. Ostatní živnostníci s příjmem nad 1,5 milionu ročně budou patřit do druhého pásma, a odvedou tak každý měsíc 16 tisíc korun. Nejvyšší daň budou platit OSVČ vykonávající svobodná povolání typu advokátů či lékařů, s příjmy nad 1,5 milionu korun, ti budou muset v rámci třetího pásma odvádět 26 tisíc korun měsíčně.

Využití paušální daně bude omezeno i částkou ostatních příjmů, například investic, jichž smí poplatník v daném období dosáhnout. Roční limit bude nicméně zvýšen z 15 tisíc na 50 tisíc korun. Paušální daň bude vhodná zejména pro OSVČ vykonávající svobodná povolání. Nevyplatí se naopak podnikatelům ve ztrátě nebo těm, kteří uplatňují vyšší slevy na děti a partnery či řemeslníkům a zemědělcům s osmdesátiprocentním výdajovým paušálem.

Novela zákona o daních z příjmů: ostatní změny
Tomáš Klíma, daňový poradce společnosti BDO

Významnou změnou pro firmy a podnikatele je prodloužení režimu mimořádných odpisů pro roky 2022 a 2023. Dlouhodobý hmotný majetek v první odpisové skupině (počítače, kancelářská technika, nástroje a nářadí) lze odepsat časově po dobu 12 měsíců místo standardní doby odpisu 3 roky. Majetek ve druhé odpisové skupině (automobily, stroje) lze odepsat časově po dobu 24 měsíců místo standardní doby odpisu 5 let. Podmínkou je, že se musí jednat o nový majetek. Upozorňujeme, že mimořádné odpisy nelze přerušit a jejich technické zhodnocení nezvyšuje vstupní cenu majetku.

Pro vybrané poplatníky ze sektorů energetiky, bankovnictví a těžby fosilních paliv byla zavedena daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Sazba daně je 60%. Daň bude kalkulována z nadměrného zisku, který bude stanoven jako rozdíl mezi základem daně v aktuálním roce a aritmetickým průměrem daňových základů za roky 2018-2021, navýšených o 20%. Daň se bude uplatňovat v letech 2023-2025, zálohy budou splatné již v roce 2023.

Monika Lodrová, daňová poradkyně společnosti BDO

Nově bude platit také zvýšení minimální roční výše zdanitelných příjmů pro vznik povinnosti pro podání daňového přiznání fyzických osob, a to ze současných 15 tisíc korun na 50 tisíc. Jako doposud nejsou do limitu započítané příjmy od daně osvobozené nebo zdaněné konečnou srážkovou daní. Daňové přiznání se ale bude podávat také v případě, že tyto příjmy nepřesáhly 50 tisíc korun, ale byla vykázána daňová ztráta. Novela daňového balíčku se zároveň vztahuje pouze na povinnost poplatníka podat daňové přiznání. Neřeší už ale přehledy pro Českou správu sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Povinnosti podat přehledy o příjmech a výdajích na sociální a zdravotní pojištění se tak poplatníci nevyhnou.

Novela zákoníku práce: homeoffice
Jan Tuček, partner BDO se zaměřením na české a mezinárodní zdanění, účetnictví a mzdovou problematiku

Novela dlouho očekávaného zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce reaguje především na sjednocení českého pracovního práva s evropskými směrnicemi, konkrétně se směrnicí Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a směrnicí 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU. Novela by měla vstoupit v účinnost během roku 2023, a to i přesto, že termín pro zakomponování směrnic do českého práva byl začátek srpna 2022.

Novela upravuje například výkon práce na dálku, tzv. homeoffice. Ta bude možná výhradně na základě písemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Dohoda musí obsahovat určení místa nebo míst práce, způsob komunikace, přidělování práce a její kontroly, rozvrh pracovní doby, způsob náhrady nákladů zaměstnance či dobu, na kterou se dohoda uzavírá. Práce na dálku je ukončena dnem sjednaném v dohodě, nebo písemnou výpovědí bez udání důvodů, a to s 15denní výpovědní lhůtou.

Novela rovněž upravuje nárok na náhradu nákladů spojených s výkonem práce na dálku jako jsou elektřina, plyn, voda, teplo atd., a to za každou započatou hodinu práce zaměstnance. Paušální náhrada bude upravována vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Výpočet bude vycházet z údajů Českého statistického úřadu a dle aktuálního návrhu činí 2,80 Kč za hodinu. Zvláštní postavení pak mají zaměstnanci pečující o dítě mladší 15 let, těhotné zaměstnankyně a zaměstnanci sami dlouhodobě pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby. Novela ukládá povinnost zaměstnavateli vyhovět žádosti o práci na dálku, nebrání-li tomu vážné pracovní důvody, nebo povaha vykonávané práce.

Novela zákoníku práce přináší i řadu dalších změn, které se týkají například dohod konaných mimo pracovní poměr, možnosti elektronického uzavírání smluv nebo zrušení některých povinností zaměstnavatele v rámci tzv. antibyrokratického balíčku.

Zrušení Zákona o elektronické evidenci tržeb
Petr Linx, senior manažer daňového oddělení BDO

Od Nového roku odpadne podnikatelům povinnost elektronicky evidovat své tržby. Povinnost byla nicméně už od jara roku 2020 přerušena kvůli pandemii onemocnění Covid-19 a stala se tak fakticky dobrovolnou. Hlavním argumentem pro zrušení EET byl především prudký nárůst bezhotovostních plateb v posledních letech. Podnikatelům a firmám se s koncem této povinnosti nejvíce uleví pravděpodobně v tom, že se nebudou muset obávat nepřiměřených sankcí za neplnění různých povinností, které s elektronickou evidencí tržeb souvisely. Ukončení projektu EET bude také citelnou úlevou například pro řemeslníky, kteří by museli hledat různá off-line nebo on-line řešení, aby dostáli všem povinnostem. Na druhou stranu se u vybraných segmentů trhu může znovu rozšířit fenomén nepřiznávání výnosů z plateb v hotovosti. Vedle snižování daňových výnosů státu tento fenomén často vede i k pokřivování podnikatelského prostředí. Z těchto důvodů část odborníků navrhovala ponechat vykazování EET v dobrovolné rovině, což by mohlo vést k větší transparentnosti jak u správců daně, tak u zákazníků.

Evropská směrnice o DAC7 o mezinárodní spolupráci
Lenka Lopatová, partnerka se specializací na převodní ceny společnosti BDO


1. ledna 2023 vstoupí v účinnost zákon č. 373/2022, který, mimo jiné, novelizuje zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní. Zákon do českého práva transponuje směrnici Evropské unie o mezinárodní spolupráci. Ta se týká provozovatelů internetových platforem, které umožňují prodej zboží a vybraných služeb přes své webové rozhraní.

Cílem tohoto opatření je identifikovat subjekty, které generují zisk přes tyto digitální platformy (aplikace, internetové tržiště apod.), a zajistit řádné odvádění daní z jejich příjmů. Digitální platformy tak musí identifikovat určité prodejce a vykazovat informace o příjmech, kteří skrze ně tito prodejci realizují. Jde o činnosti jako pronájem nemovitého majetku, prodej zboží, pronájem dopravního prostředku nebo osobní služby (např. právní, účetní, manažerské poradenství, investiční bankovnictví apod.).

Uvedená ohlašovací povinnost dle DAC7 se naopak nevztahuje na digitální platformy, které pouze zpracovávají platby, umísťují reklamy či přesměrovávají zákazníky na jiná elektronická rozhraní. Konkrétní informace musí platformy předat správcům daně příslušných členských států vždy nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku. V případě platformy mimo EU to může být finanční úřad jakéhokoliv členského státu EU. Z povinnosti vykazovat informace dle návrhu DAC7 jsou vyloučeni ti prodejci, kteří na platformě ročně uskutečňují méně než 30 prodejů zboží za celkovou částku nižší než 2 000 EUR.

Připravovaný zákon o účetnictví
Jiří Pospíšil, metodik účetnictví ve společnosti BDO


V závěru října tohoto roku 2022 zveřejnilo Ministerstvo financí České republiky paragrafové znění nového zákona o účetnictví do připomínkového řízení. Zákon přináší řadu nových pravidel pro tuzemské účetnictví. Ačkoli plánovaná účinnost nového zákona je k 1. 1. 2024, podnikatelé i neziskové subjekty by se na něj měly začít připravovat už nyní. Vzhledem k tomu, že ke schválení zákona by mělo dojít v průběhu roku 2023, může být čas na implementaci nových požadavků být poměrně krátký. Zatímco stávající zákon o účetnictví čítá 40 paragrafů, návrh nového zákona obsahuje 172 paragrafů. Firmy by se podle našeho názoru měly již nyní soustředit především na tři oblasti, jejichž implementace může být poměrně časově náročná: práci s kurzovým rizikem v účetnictví, povinnost oceňovat dlouhodobé pohledávky a dluhy současnou (nikoli nominální) hodnotou či zavedení konceptu funkční měny. (28.12.2022)


Zdroj: Czech Industry, 28.12.2022 19:58