Když nejde zrušit, pojďme systém jednotného hlášení opravit. Zaměstnavatelé navrhují 39 změn

Ani čtvrt roku po startu největší změny v mzdové administrativě za poslední roky neběží systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ ) bez kiksů. Zaměstnavatelé se smířili s tím, že vláda od zavedení evidence JMHZ necouvne, a tak se alespoň snaží dotlačit ministerstvo práce k jeho úpravám.

Komora daňových poradců vypracovala přehled 39 nejzásadnějších nedostatků a jejich řešení, HN ho mají k dispozici. Ministerstvo ujišťuje, že požadavky expertů vyslyší a systém postupně upraví. Upozorňuje ale, že pro některá vylepšení bude potřeba i změna legislativy. 

„Ráno mám pocit, že už to máme ve firmě pod kontrolou, a s obědem přichází pocit zmaru,“ říká Helena Fürbachová, provozní ředitelka poradenské firmy TaxVision, která mimo jiné dělá pro 127 firem jednotná měsíční hlášení zaměstnavatelů. A přidává konkrétní příklad: „Ačkoliv jsme u zaměstnanců včas a správně deklarovali českou daňovou rezidenturu, systém data chybně přepsal, vykázal chybu (například známou chybu číslo 40243) a nutil nás stovky lidí opravovat ručně,“ popisuje Fürbachová.

Zmírnit problémy uživatelů se aktuálně snaží Komora daňových poradců, která dala dohromady seznam největších nedostatků, včetně návrhů na zlepšení, a poslala je už koncem května ministerstvu práce. „Nedá se předpokládat, že by projekt byl zastaven či posunut. Snažíme se k tomu přistupovat konstruktivně, přinášet konkrétní podněty a posílat je ministerstvu. Není to konečný výčet, budeme je ministerstvu posílat průběžně,“ říká daňový poradce Jiří Nesrovnal z N-Consult, člen prezidia komory.

Komora například navrhuje, aby v počáteční fázi některé údaje, které nejsou nezbytné pro výpočet daně a pojistného, jako nejvyšší dosažené vzdělání, byly nějakou dobu jen dobrovolné. Požaduje také přenést odpovědnost za nesprávně nahlášená data z firmy na zaměstnance. Uživatelé, kteří data do systému vkládají, by také měli mít možnost údaje ze systému získávat. A popisuje, na čem má ministerstvo zapracovat, aby byl systém přívětivější pro uživatele. Příkladem je srozumitelná identifikace chyb nebo možnost zkontrolovat XML soubor s údaji před jeho odesláním. 

Ministerstvo práce na dotazy HN odpovědělo, že jednotlivé připomínky už vyhodnotilo a že systém bude rozvíjet a přizpůsobovat ho legislativním změnám i zkušenostem z praxe. „Část připomínek se týká technických nedostatků, které již byly odstraněny nebo jsou součástí připravovaných úprav systému,“ uvedl tiskový odbor resortu. Jak dopadnou zbývající požadavky na vylepšení systému, bude podle něj záviset mimo jiné na technických možnostech a některé budou vyžadovat i změnu legislativy. Kdy bude vše fungovat bez problémů, nedokáže ministerstvo předpovědět.

Peklo jménem JMHZ

Systém JMHZ se i poté, co do něj od května zhruba 390 tisíc zaměstnavatelů posílá údaje o svých více než šesti milionech zaměstnancích, stále v řadě případů chová nepředvídatelně. Zaslaná hlášení se v systému po dvou dnech zobrazují v překroucené podobě, odhlášení zaměstnanci se v programu jeví jako přihlášení a nově přihlášení z něj mizí. Na uživatele vyskakují okna s chybovými hláškami v angličtině a bez konkrétního pokynu, co s tím.

Rady na telefonické technické podpoře často nepomáhají, odpovědi na dotazy e-mailem chodí až po 14 dnech. Pracovníci na okresních sociálních správách se sice snaží pomoct, ale někdy sami nevědí, co poradit, protože vidí v systému jiné věci než uživatel. Lidé si tak radí navzájem – na facebookovém fóru k JMHZ, které má více než 21 tisíc členů, uživatelé fotí obrazovky svých počítačů a snaží se s pomocí ostatních dobrat k odpovědím. 

Kořeny současného chaosu jsou podle daňového poradce Milana Vodičky zejména v zanedbané přípravě systému. „Bylo to spuštěno překotně, ve stavu ještě nezpůsobilém k rutinnímu běžnému provozu,“ konstatuje. Říct, že se systém nedá použít nebo že nefunguje, si prý ale netroufá.

Podle daňové poradkyně Lenky Novákové nejsou počáteční potíže projektu JMHZ ničím překvapivým. „Když se zavádělo například kontrolní hlášení, panovala kolem něj značná nervozita a řada obav, ale dnes je vnímáno jako standardní součást systému a naučili jsme se s ním běžně pracovat. JMHZ je rozsáhlý a ambiciózní projekt, který bude v příštích letech dále nabývat na významu – i proto, že se do něj mají postupně zapojit také zdravotní pojišťovny,“ připomíná.

Význam má podle ní JMHZ i proto, že finanční správa bude mít přehled o tom, zda zaměstnanci správně uplatňují daňové úlevy. Za to dosud ručili zaměstnavatelé, kteří ale například nemohli vědět, jestli si dotyčný úlevy nenárokuje i přes jinou firmu.

Své podněty na zlepšení JMHZ poslala ministerstvu také Asociace malých a středních podniků, nasbírala je v anketě mezi svými členy. Ti konstatují, že JMHZ je pro ně nikoliv zjednodušení administrativy, jak ministerstvo opakovaně avizovalo, ale její zvýšení. Požadují například prodloužit moratorium na pokuty za neúmyslné chyby v hlášeních, srozumitelnější návody a metodiky nebo zavedení zjednodušeného režimu pro malé firmy do devíti zaměstnanců.

Ministerstvo práce už po prvních stížnostech ze strany zejména mzdových účetních uznalo „porodní bolesti“ a vyhlásilo, že neúmyslné chyby zaměstnavatelů v podáních nebude sankcionovat až do konce léta. Kvůli potížím s JMHZ pak firmám, které si o to do konce června požádaly, umožnila finanční správa odložit podání daňového přiznání. Nejnovější povinností související s JMHZ je od 1. července přihlašování nových zaměstnanců do evidence České správy sociálního zabezpečení ještě před okamžikem jejich nástupu.


Zdroj: Hospodářské noviny, 3.7.2026 00:00