Mlčenlivost

Mlčenlivost je zákonem nebo smlouvou uložená povinnost nesdělovat třetím osobám to, co se člověk dozvěděl při výkonu profese. Váže advokáta podle § 21 zákona č. 85/1996 Sb., lékaře, mediátora, daňového poradce i zaměstnance, který podepsal NDA.

V běžné řeči splývá mlčenlivost s diskrétností. Právně jde o vynutitelnou povinnost, kterou nositel nemůže odložit podle vlastního uvážení. Advokát, který se svěří kamarádovi nad pivem, poruší § 21 zákona o advokacii, ne dobré mravy. Lékař, který sdělí zaměstnavateli diagnózu pacienta, riskuje kárné řízení i stíhání podle § 180 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.).

Česká úprava mlčenlivosti není jedna. Ukládají ji desítky profesních zákonů, od advokacie přes zdravotní služby a mediaci až po notářský řád č. 358/1992 Sb. a zákon o auditorech č. 93/2009 Sb. Každý z nich vymezuje jiný rozsah, jiné výjimky a jiného člověka, který povinnost může sejmout.

Rozsah povinnosti se odvíjí od toho, odkud pochází. Zdroje jsou tři: profesní zákon, smlouva mezi stranami a předpisy o ochraně dat, tedy hlavně nařízení GDPR.

• Zákonná profesní mlčenlivost – váže advokáta podle § 21 zákona č. 85/1996 Sb., lékaře podle § 51 zákona č. 372/2011 Sb., mediátora, daňového poradce, auditora, notáře i exekutora. Smluvně ji vyloučit nelze a trvá i po skončení výkonu profese.
• Smluvní mlčenlivost – typicky NDA, doložka v obchodní nebo v pracovní smlouvě. Rozsah i smluvní pokutu si strany určí samy, oznamovací povinnost uloženou zákonem č. 253/2008 Sb. ale prolomit nedokáže.
• Mlčenlivost odvozená z ochrany dat a tajemství – sem patří povinnost důvěrnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. f) nařízení GDPR a ochrana obchodního tajemství podle § 504 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Nechrání osobu, která informaci drží, ale samotnou informaci a jejího vlastníka.

Advokátní mlčenlivost kryje vše, co advokát zjistí při poskytování právní služby

Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ji upravuje v § 21. Advokát mlčí o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. Nerozhoduje, zda šlo o skutečnost důvěrnou ani zda ji klient jako důvěrnou označil. Rozhoduje souvislost s právní službou.

Povinnost se vztahuje i na to, co advokát zjistil při první schůzce, po níž zastoupení nevzniklo. Trvá po skončení zastoupení i po vyškrtnutí ze seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou. Váže také advokátní koncipienty a zaměstnance kanceláře.

Praktickým důsledkem je zvláštní režim domovních prohlídek v advokátních kancelářích. Listiny se přebírají za účasti zástupce České advokátní komory podle § 85b trestního řádu a soud pak rozhoduje, zda je smí orgány činné v trestním řízení použít.

Advokáta zprostí mlčenlivosti jen klient nebo jeho právní nástupce

Laici často čekají, že mlčenlivost sejme soud, policie nebo zaměstnavatel. U advokáta to podle § 21 zákona o advokacii neplatí. Zprostit ho může jen klient, po jeho smrti nebo zániku právní nástupce. Má-li klient více nástupců, je potřeba souhlasný projev všech.

Zproštění musí být písemné a adresované advokátovi, v řízení před soudem je lze podle § 21 odst. 2 učinit ústně do protokolu. I po zproštění advokát mlčí dál, je-li z okolností zřejmé, že klient projev učinil v tísni, například pod časovým tlakem při podpisu na místě.

Mediátora váže zákon, strany mediace ne

Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci, upravuje mlčenlivost v § 9. Mediátor mlčí o všem, co se dozvěděl v souvislosti s přípravou a průběhem mediace. Povinnost platí bez ohledu na to, zda mediační dohoda vznikla, a trvá i po vyřazení ze seznamu mediátorů vedeného Ministerstvem spravedlnosti.

Zprostit mediátora mohou pouze všechny strany konfliktu, nikoli jen ta, která by chtěla něco použít proti druhé. Výjimka v § 9 je úzká. Mediátor není vázán v rozsahu nezbytném pro spor o výkon jeho činnosti a pro vlastní obranu v kárném řízení.

Samotné strany zákonná mlčenlivost neváže. Pokud si důvěrnost nesjednají ve smlouvě o provedení mediace podle § 4 zákona o mediaci, může jedna z nich to, co druhá při jednání připustila, později použít u soudu. Doložka o důvěrnosti je proto jediná ochrana, kterou strany mají.

Zákon o zdravotních službách sám vyjmenovává, co porušením mlčenlivosti není

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, řeší mlčenlivost v § 51. Poskytovatel mlčí o všem, co se dozvěděl při poskytování zdravotních služeb. Totéž platí pro zdravotnické i jiné odborné pracovníky včetně těch, kdo už povolání nevykonávají.

Za porušení se podle § 51 odst. 2 nepovažuje předávání informací nezbytných pro návaznost péče. Patří sem také sdělování v rozsahu souhlasu pacienta nebo jeho zákonného zástupce. Připojuje se sdělování, které bez souhlasu pacienta umožňují jiné právní předpisy, a poskytování údajů pro trestní řízení.

V praxi se nejvíc chybuje u zproštění. Ústní souhlas typu „klidně to řekněte manželovi“ se při sporu neprokáže. Doporučený postup je písemný záznam ve zdravotnické dokumentaci vedené podle § 53 téhož zákona, ve kterém je vymezen rozsah, adresát a datum, opatřený podpisem pacienta.

Daňový poradce mlčí dál i po zproštění, pokud to prospívá klientovi

Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR, upravuje mlčenlivost v § 6 odst. 9. Zprostit poradce může jen klient svým prohlášením. Poradce přesto mlčí dál, pokud to vyžaduje zájem klienta, a posouzení zůstává na něm.

Mlčenlivost se neuplatní tam, kde zákon ukládá překazit nebo oznámit trestný čin. Neplatí ani při plnění povinností podle zákona č. 253/2008 Sb. proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a proti porušování mezinárodních sankcí.

Pravidla proti praní peněz mlčenlivost prolamují

Nejsledovanějším průlomem je režim podle zákona č. 253/2008 Sb. Advokát v něm má zvláštní postavení. Podezřelý obchod neoznamuje Finančnímu analytickému úřadu, ale České advokátní komoře, která funguje jako filtr chránící profesní tajemství. Vůči Komoře se advokát mlčenlivosti dovolat nemůže.

Objem těchto oznámení je malý. Česká advokátní komora přijala za rok 2025 celkem 34 oznámení podezřelého obchodu a 32 z nich předala Finančnímu analytickému úřadu. Komora oznámení zkontroluje a postoupí, obsah podezření sama neposuzuje.

Výjimka v § 27 chrání jádro advokacie. Oznamovací a kontrolní povinnosti se neuplatní u zjišťování právního postavení klienta, u obhajoby v trestním řízení, u zastupování před soudy a u právních porad o soudním řízení. Bez této výjimky by právo na právní pomoc ztratilo smysl.

Mlčenlivost a GDPR se řídí jinými pravidly

Firmy oba režimy běžně slučují. Profesní mlčenlivost chrání vztah důvěry a zprostit z ní může konkrétní osoba, tedy klient nebo pacient. Nařízení GDPR chrání osobní údaje jako takové a povinnost důvěrnosti plyne z role správce a zpracovatele, takže se z ní nikdo dohodou nevyváže.

Obchodní tajemství definuje § 504 občanského zákoníku. Jde o konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti související se závodem, které vlastník odpovídajícím způsobem utajuje. Rozhoduje poslední podmínka: kdo ceníky rozesílá komukoli bez omezení, nemá obchodní tajemství, ale veřejnou informaci.

NDA nejčastěji selže na vágní definici důvěrné informace

NDA bývá první dokument, který si strany podepíšou, a poslední, který si přečtou. Jeho obsah žádný zákon nepředepisuje, meze dává jen smluvní svoboda podle § 1725 občanského zákoníku. Opakuje se v něm pořád stejných pět chyb.

Chybí definice důvěrné informace – formulace „vše, co si strany sdělí“ znamená, že u soudu nelze prokázat porušení u ničeho konkrétního. Pomůže výčet dokumentů, systémů a dat, na které NDA dopadá.

Není řečeno, kdo smí informaci vidět uvnitř firmy – bez ujednání o poddodavatelích a zaměstnancích má druhá strana volné ruce. Ochranu dá věta, že příjemce odpovídá za porušení svými lidmi jako za vlastní, tedy obdobně jako podle § 1935 občanského zákoníku.

Doba trvání končí se smlouvou – mlčenlivost má přežít samotný obchod, jinak stačí počkat na výpověď. V praxi se sjednávají 3 až 5 let po skončení spolupráce, u výrobního know-how i déle.

Smluvní pokuta bez nároku na náhradu škody – podle § 2050 občanského zákoníku pokuta náhradu škody pohlcuje, pokud si strany neujednají opak. Bez té věty firma dostane sjednaných třeba 500 000 Kč, i když jí únik způsobil škodu za miliony.

NDA jako náhrada za technická opatření – podepsaný papír nezabrání exportu databáze. Zabrání mu omezení oprávnění, logování přístupů a kontrola exportu nástroji jako Microsoft Purview nebo česká Safetica.

Za porušení mlčenlivosti se platí ve třech rovinách

Následky se sčítají a nevylučují. U profesí přichází nejdřív kárné řízení před stavovským orgánem. Podle § 32 zákona o advokacii může advokátovi skončit napomenutím, veřejným napomenutím, pokutou až do stonásobku minimální mzdy, dočasným zákazem výkonu advokacie nebo vyškrtnutím ze seznamu. Při minimální mzdě 22 400 Kč platné od ledna 2026 je horní hranice pokuty 2 240 000 Kč.

Vedle kárného postihu běží soukromoprávní odpovědnost za újmu, kterou porušením utrpěl klient nebo pacient. U osobních údajů se přidává správní pokuta od Úřadu pro ochranu osobních údajů, kde čl. 83 nařízení GDPR připouští až 20 milionů eur nebo 4 % celosvětového ročního obratu. Nejzávažnější případy končí u trestního soudu podle § 180 trestního zákoníku, kde hrozí až tři roky vězení nebo zákaz činnosti.

Zaměstnanec, který vynese chráněné informace, čelí navíc pracovněprávním důsledkům. Zaměstnavatel může podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) sáhnout k okamžitému zrušení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení povinností.

Nejčastější chyby

Kancelář vydá spis policii jen proto, že si ho orgán činný v trestním řízení vyžádal. Samotné vyžádání mlčenlivost neruší, listiny se u advokáta přebírají postupem podle § 85b trestního řádu za účasti zástupce České advokátní komory.

Advokát považuje mlčenlivost za skončenou ve chvíli, kdy klient přestal být klientem. Povinnost podle § 21 zákona č. 85/1996 Sb. trvá dál, a to i po vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

Lékař nebo poradce popíše případ bez jména a považuje to za anonymizaci. Pokud jde osobu z kontextu identifikovat, jde stále o osobní údaj podle čl. 4 nařízení GDPR a mlčenlivost porušena byla.

Advokát přijme zproštění od jednoho dědice a začne vypovídat. Při více právních nástupcích klienta vyžaduje § 21 souhlasný projev všech, jinak zproštění vůbec nenastalo.

Strany mediace mluví otevřeně v přesvědčení, že se nic z toho nesmí použít. Mediátora váže § 9 zákona č. 202/2012 Sb., strany samy jen tehdy, když si důvěrnost ujednaly ve smlouvě o provedení mediace.

Firma podepíše NDA a považuje se tím za vypořádanou vůči GDPR. Smlouva mezi dvěma stranami nenahrazuje právní titul ke zpracování podle čl. 6 nařízení GDPR ani záznamy o činnostech zpracování.

Rozsah mlčenlivosti se určuje podle předpisu, ne podle situace

Postup je krátký. Nejdřív zjistěte, z jakého předpisu povinnost plyne, protože rozsah i výjimky se profesi od profese liší. Pak ověřte, kdo konkrétně vás může zprostit, a vyžádejte si zproštění písemně s vymezeným rozsahem. Nakonec zkontrolujte, zda na situaci nedopadá zákonná výjimka, třeba oznamovací povinnost podle zákona č. 253/2008 Sb.

U velkých objemů dat rozhoduje technická stránka, ne podpisy. Omezení oprávnění a logování přístupů udělá víc než další doložka. Když k úniku dojde, správce má podle čl. 33 nařízení GDPR 72 hodin na ohlášení Úřadu pro ochranu osobních údajů.


Zdroj: Krcmic.cz, 6.10.2026 00:00