Nová povinnost budí rozpaky. Mzdové účetní jsou zoufalé, zaměstnanci naštvaní
Od ledna platí v Česku nová zákonná povinnost pro zaměstnavatele, která by měla zlepšit evidenci příjmů zaměstnanců. Jednotné měsíční hlášení má být jedním z největších kroků v digitalizaci pracovněprávních a daňových agend za poslední roky. Jenže start provází zmatky, ze kterých jsou mzdové účetní zoufalé a zaměstnanci naštvaní za dotazy, které považují za zbytečné. Smyslem jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) je sjednotit dosud roztříštěné povinnosti, kdy zaměstnavatelé zasílali obdobné údaje několika různým institucím. Nově budou data o zaměstnancích podávat elektronicky prostřednictvím jednoho systému. Ten má nahradit více formulářů a omezit duplicity v předávání informací mezi státní správou. Záměrem je zamezit také daňovým únikům, nepřiznávání příjmů a získat lepší přehled o nároku na dávky. Ačkoli se první řádné hlášení bude podávat až za duben 2026, povinnosti začaly fakticky běžet už od ledna. „O náročnosti této změny se zatím příliš nemluví. Mzdové účetní se ale ocitají v roli prostředníka mezi státem a zaměstnanci,“ říká daňová poradkyně Blanka Marková ze společnosti Ekofi. Podle odborníků z praxe provází první týdny ostrého provozu nejistota a zaměstnavatelé zatím často pracují s neúplnými pravidly či metodikou. Nemáte IČO? Budete mít OIČ Každému zaměstnanci bude přiděleno Osobní identifikační číslo (OIČ). Pod tímto číslem budou evidovány všechny jeho příjmy ze zaměstnání, a to i v případě, že má více zaměstnavatelů na hlavní pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce. „Zaměstnavatel musí před nástupem zaměstnance poslat přihlášku na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) se základními údaji zaměstnance a OSSZ mu následně zašle OIČ zaměstnance. Bez této registrace nesmí zahájit práci. Pokud by k tomu došlo, hrozí zaměstnavateli sankce. Pokud v termínu zaměstnanec nenastoupí, musí zaměstnavatel přihlášku zrušit,“ vysvětluje Marková. Firmy také upozorňují na současnou realitu u náborů, kdy část kandidátů nakonec nenastoupí, mění rozhodnutí na poslední chvíli nebo se pracovní poměr nakonec neuskuteční. Povinnost předběžné registrace tak podle nich znamená nutnost zpětných oprav, dohledávání a mazání údajů, což zvyšuje riziko chyb a prodlužuje agendu personálních oddělení. Právě tento krok vnímají firmy jako administrativní zátěž navíc. Potvrdil to i průzkum poradenské společnosti RSM. „S touto novou povinností zcela nesouhlasí až 59 % dotázaných firem, jednoznačně souhlasný postoj vyjádřilo jen 9,6 % z nich,“ přibližuje výsledek zjištění Lucie Kubátová, manažerka Akademie mezd, vzdělávací platformy poradenské společnosti RSM. Ostrý provoz načne od 1. dubna 2026 „Zaměstnavatelé musí od 1. ledna evidovat všechny požadované údaje o zaměstnancích v rozsahu, který nový systém vyžaduje. Data za leden, únor a březen se totiž budou doplňovat zpětně. Zákon stanoví, že hlášení za tyto měsíce je nutné podat v období od 1. dubna do 30. června 2026. Jinými slovy, kdo nyní evidenci podcení, bude ji muset složitě dohledávat,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz. „Ostrý provoz začne 1. dubna 2026. První standardní jednotné měsíční hlášení za duben bude nutné odeslat nejpozději do 20. května 2026. Stejná lhůta pak bude platit i pro další měsíce – vždy do dvacátého dne následujícího měsíce. Hlášení se podává výhradně elektronicky prostřednictvím nového rozhraní a obsahuje identifikační údaje zaměstnavatele i zaměstnanců a další informace související s pracovněprávním vztahem,“ upřesňuje Jana Jáčová z UOL Účetnictví. V čem je problém? Problém není v samotném cíli zákona, ale v jeho praktickém provedení. Zákon významně rozšiřuje množství údajů, které musí zaměstnavatel zjistit, ověřit a průběžně aktualizovat. S novým systémem se totiž zvyšuje počet informací, které musí zaměstnavatelé evidovat a následně odesílat. „Teď zjišťujeme, jaké další údaje budeme muset o zaměstnancích získat, abychom je mohli během dubna správně nahlásit na ČSSZ,“ dodává Ivana Brancuzká z poradenské firmy Crowe. „Zaměstnavatel přitom nese plnou odpovědnost za správnost a včasnost údajů, které hlásí státu, a to i v případě, že mu zaměstnanec informace neposkytne, poskytne je pozdě nebo uvede nesprávně. Zákon zároveň nestanoví žádné nástroje, jak má zaměstnavatel součinnost zaměstnance vymáhat,“ poznamenává Marková. Podle ní tak vzniká tlak na mzdové účetní, které jsou pověřeny plněním zákonné povinnosti, ale nemají možnost ovlivnit chování zaměstnanců. „Musí se opakovaně ptát, vysvětlovat, urgovat a hlídat termíny, protože případné chyby nebo opomenutí jsou sankcionovány na straně zaměstnavatele. Jde tedy o situaci, kdy odpovědnost leží na jedné straně, zatímco součinnost je nutná ze strany druhé. Právě tento nesoulad je hlavním zdrojem napětí a nepochopení, které kolem nové povinnosti vzniká.“ Zaměstnanci často vnímají tyto dotazy jako zbytečné, obtěžující, nebo dokonce jako zásah do soukromí. „Vždyť to už někde mají“, „to přece není vaše věc“ nebo „to si stát může zjistit sám“ – to jsou reakce, se kterými se mzdové účetní setkávají. Za nesplnění povinností hrozí firmám vysoké pokuty „Stát přenáší svou evidenční povinnost na zaměstnavatele, aniž by řešil, jak mají mzdové účetní informace vymáhat. Nemají žádné sankční nástroje vůči zaměstnancům, ale odpovědnost je stoprocentní. Při nesplnění povinnosti však hrozí zaměstnavateli deseti až statisícové pokuty,“ upozorňuje daňová poradkyně Marková. „Za pozdní nebo chybějící jednotné hlášení může zaměstnavateli hrozit pokuta až 5 000 korun za každého dotčeného zaměstnance a za zanedbání registračních povinností pokuty až do 100 000 korun. I proto se vyplatí v prvních měsících tohoto roku nepodcenit přípravu,“ dodává Kevorkyan. Zásadní problém je podle odborníků v tom, že chybí podrobné metodické vyjasnění jednotlivých položek, které mají zaměstnavatelé hlásit. „Nařízení vlády obsahuje pouze názvy atributů, například počet odpracovaných hodin. Neexistuje však žádná podrobnější specifikace, co se do těchto hodin má počítat,“ vysvětluje Ivana Brancuzká z poradenské firmy Crowe. Zda se do hlášení započítávají jen běžné směny nebo i přesčasy, práce ve svátek či další režimy, zůstává pro firmy nejasné. Mzdové účetní už mezitím zpracovávají a eviduji mzdy a data, která budou v dubnu odesílána státu. „Specifikaci zatím neznáme, takže musíme mzdy zpracovat a doufat, že náš výklad je správný. Případně že mzdový software umožní ruční úpravu před odesláním. U zaměstnavatele s tisícem zaměstnanců je to ale téměř nemožné,“ upozorňuje odbornice z Crowe. Zásadní problém je podle odborníků v tom, že chybí podrobné metodické vyjasnění jednotlivých položek, které mají zaměstnavatelé hlásit. „Nařízení vlády obsahuje pouze názvy atributů, například počet odpracovaných hodin. Neexistuje však žádná podrobnější specifikace, co se do těchto hodin má počítat,“ vysvětluje Ivana Brancuzká z poradenské firmy Crowe. Zda se do hlášení započítávají jen běžné směny nebo i přesčasy, práce ve svátek či další režimy, zůstává pro firmy nejasné. Mzdové účetní už mezitím zpracovávají a eviduji mzdy a data, která budou v dubnu odesílána státu. „Specifikaci zatím neznáme, takže musíme mzdy zpracovat a doufat, že náš výklad je správný. Případně že mzdový software umožní ruční úpravu před odesláním. U zaměstnavatele s tisícem zaměstnanců je to ale téměř nemožné,“ upozorňuje odbornice z Crowe. Administrativa přibude i spolkům a družstvům Legislativní zmetek? „Ano a dotkne se téměř všech. Zaměstnavatel se neptá, protože chce – ale protože musí. A pokud informace nezjistí a nepředá, hrozí mu opravdu vysoké pokuty,“ dodává Marková s tím, že zatímco oficiální výklady mluví o „zpřesnění údajů“ a „digitalizaci“, v praxi zákon znamená výrazné navýšení administrativní práce zaměstnavatelů bez odpovídající podpory a času. Často pak i bez pochopení ze strany zaměstnanců. Zavedení JMHZ se týká prakticky všech zaměstnavatelů – bez ohledu na velikost. Povinnost dopadne na každého, kdo zaměstnává alespoň jednoho pracovníka nebo vyplácí odměnu podle zákona o daních z příjmů. Digitalizační efekt navíc nebude okamžitý. V přechodném období se podle odborníků administrativní zátěž naopak zvýší. Podle Ivany Brancuzké zůstane většina daňových povinností zachována i za rok 2026, přestože stát bude mít všechny potřebné údaje. „Minimálně po celý rok tak bude docházet k dublování činností u daní,“ upozorňuje. Administrativa přibude i spolkům a družstvům. Změny se dotýkají všech, kdo někomu vyplácí odměnu za výkon práce. Tedy nejen firmám, ale dotknou se i spolků, které například při jedné akci ročně „zaměstnávají“ někoho na dohodu o provedení práce. Dejme tomu rozhodčího na psí výstavě, či studenta, který stráví den v propagačním stánku organizace. Údaje budou vyžadovat i bytová družstva, která někoho odměňují formou dohody. Zdroj: iDNES.cz, 13.3.2026 00:00
