Nový zákon dostane účetní znovu pod tlak, ale změny jsou nutné, míní expertka z ASB Group
Ministerstvo financí pod vedením staronové šéfky Aleny Schillerové chystá řadu nových opatření ve snaze omezit šedou ekonomiku, zlepšit výběr daní a zjednodušit získávání dat od podnikatelů. Na ně čeká nejen druhá generace elektronické evidence tržeb (EET 2.0), ale i hlídač nelegální práce Kobra 26 a zcela nový zákon o účetnictví. „Příprava firem musí začít co nejdříve,“ upozorňuje Head of Tax Team v české pobočce ASB Group Lucie Bártová. Nový zákon o účetnictví po více než třiceti letech nahradí zastaralou normu z roku 1991. Hlavní obecnou změnou podle rezortu financí je, že stát bude více dbát na věrnou účetní závěrku a nebude klást jako dosud důraz na samotné vedení účetnictví. Změny již prošly prvním čtením ve Sněmovně. „Zákon přiblíží české prostředí mezinárodním standardům IFRS a přinese realističtější zobrazení hodnot (například u finančních leasingů a dlouhodobých aktiv). Účinnost se sice optimisticky odhaduje na 1. ledna 2029, avšak příprava firem musí začít co nejdříve,“ upozorňuje Head of Tax Team v české pobočce ASB Group Lucie Bártová. Z diskuze na nedávné konferenci Právo a daně podle ní vyplývá, že novela doprovodného zákona o daních z příjmů se bohužel vrací zpět na začátek, protože ve spoustě případů není v souladu s připravovanými změnami v účetnictví. Účetní není daňový poradce „Připravované změny v účetnictví budou natolik komplexní a rozsáhlé, že bude vyvíjen enormní tlak na profesi účetních i daňových poradců. Zásadní varování expertů proto směřuje k důslednému rozlišení profesí – přesněji toho, že účetní není daňový poradce,“ říká Bártová. I nyní je totiž běžnou praxí, že ve firmách se daňovými otázkami často zabývají účetní. „To nepovažujeme za optimální řešení, neboť odbornost a náplň práce každé z těchto profesí je i navzdory zdánlivé podobnosti odlišná. Zatímco účetní má za úkol správně zachytit ekonomickou realitu firmy v souladu s účetními předpisy, daňové dopady a optimalizaci musí řešit certifikovaný daňový poradce,“ vysvětluje. Poradce – na rozdíl od účetních – skládá náročné profesní zkoušky, je povinně pojištěn a zastřešen Komorou daňových poradců. „Vzhledem k tomu, že nové změny přinesou mnoho novinek do obou oborů, bude o to důležitější, aby firmy spolupracovaly s experty jak na účetnictví, tak na daně,“ dodává. I finanční účetní tak bude čekat mnoho velkých změn. S těmi se poslední dobou potýkají především mzdové účetní. Těm od letoška přibyla řada starostí s novým Jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatelů (JMHZ). Systém spuštěný v ostrém režimu od dubna čelí kritice za nepřipravenost, množství chyb, pozdě dodané kódy pro programátory i návody k použití. Stát považuje systém za funkční, nicméně firmy a jejich účetní uklidňuje, že za chyby se v této počáteční fázi sankce nechystá udělovat. EET je zpět Od příštího roku by se měl spustit jeden z prioritních projektů staronové ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), nová elektronická evidence tržeb. Vláda schválila návrh zákona o EET 2.0 na počátku května a 3. června prošel i prvním čtením ve Sněmovně. Hlavním cílem návrhu je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí a zajistit férové podmínky pro všechny. „EET 2.0 bude jednodušší, spravedlivější a výrazně méně zatěžující,“ uvedla po schválení EET 2.0 kabinetem šéfka rezortu Alena Schillerová (ANO). Mimo jiné si od něj stát slibuje výnos zhruba 14,4 miliardy korun ročně do státní pokladny. Nová podoba elektronické evidence tržeb má fungovat plně digitálně. Podnikatelé budou moci využívat své stávající pokladní systémy, menší živnostníci dostanou možnost použití státní aplikace, prostřednictvím níž se budou generovat QR kódy pro platby. Nebude již povinné mít a vydávat papírové účtenky. Účelem by podle Schillerové neměly být namátkové kontroly, ale sběr dat, které bude moci finanční správa analyzovat a následně vytipovávat možná místa daňových úniků. „Ministryně také avizovala pouze měsíční pilotní provoz, což považuji za nedostačující a hrozí stejně negativní dopad, jako je tomu nyní u JMHZ,“ říká Bártová z ASB Group. Součástí nového systému je i režim EET OFF pro podnikatele s paušální daní s obratem do jednoho milionu korun ročně. Tento režim bude dobrovolný. Pokud se podnikatel splňující podmínky rozhodne režim využít, bude platit vyšší fixní daň z příjmů 1 500 korun měsíčně namísto současných sto korun měsíčně, které jsou součástí paušální daně. „Stručně řečeno jde o to, že podnikatelé, kteří se k elektronické evidenci tržeb nepřihlásí, budou v podstatě platit vyšší částku za to, že své tržby nemusí reportovat státu,“ podotýká Bártová. S EET 2.0 úzce souvisí i zásadní změna pro gastronomii, a to osvobození spropitného pro zaměstnance do výše sedmi procent z tržeb restaurace. „Dýška“ často tvoří podstatnou část příjmů personálu, podle odhadů je to asi 30 až 50 procent. Nyní je to tak, že peníze, které necháváme v restauracích jako poděkování za obsluhu a další služby, jsou z pohledu zákona a daní šedá zóna. Způsob jejich zdanění není explicitně zákonem upraven, což v praxi vede k rozdílným přístupům. Dle Aleny Schillerové je cílem tento segment učinit více transparentním. Zaměstnanci z gastronomie totiž často žádají o sociální dávky a současné nastavení jim činí potíže při prokazování dostatečných příjmů, například u žádostí o hypotéky. Součástí změn pro gastronomii má být také návrat nealko nápojů do nižší, 12procentní sazby DPH místo současných 21 procent. Nelegální práci bude hlídat Kobra 26 Ministerstva financí, práce a sociálních věcí a vnitra a další státní instituce včetně policie a celní správy v polovině března podepsaly memorandum o spolupráci v boji proti nelegální a zastřené práci. Cílem projektu nazvaného Kobra 26 je podle ministryně financí Aleny Schillerové získat desítky miliard do státního rozpočtu ročně zejména na sociálním pojistném. Kobra navazuje na Daňovou kobru, kterou v roce 2014 spustila tehdejší vláda Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD), v níž byl ministrem financí nynější premiér Andrej Babiš (ANO). Cílem první kobry bylo zasahovat proti daňovým podvodům. Ministryně financí uvádí, že na rozdíl od běžných kontrol se Kobra 26 nezaměří na běžný švarcsystém. Jejím hlavním cílem by mělo být potírání organizované nelegální práce, zastřeného agenturního zaměstnávání a účelových schránkových firem. Stát kvůli tomu podle odhadů přichází na odvodech a daních o 20 až 90 miliard korun ročně. Daňové kontroly jsou čím dál cílenější Finanční správa dnes podle Bártové dokáže díky pokročilé práci s daty a propojenosti systémů provádět cílené daňové kontroly – například poměrně přesně identifikovat dlouhodobě ztrátové subjekty a navazující, pravděpodobně špatné, nastavení převodních cen. „Pokud dnes finanční úřad zahájí kontrolu, analytici obvykle přesně vědí, pro která data si jdou,“ míní Bártová z ASB Group. Největší slabinou jsou dle odborníků interní procesy – transakce je třeba v případě kontroly prokazovat. „Na to v praxi často narážíme i v ASB Group. Zároveň se poplatníci kvůli podcenění interních kontrolních procesů mohou stát nevědomky součástí řetězových podvodů na DPH,“ varuje Bártová. Nejvyšší míra doměrků se podle ní stabilně objevuje v oblasti DPH. „U fyzických osob jsou nejvíce problémovou oblastí daňová zvýhodnění na děti, kdy zejména u rozvedených párů a různých typů péčí je sleva na dani uplatňována dvakrát, což dle zákona není možné,“ upozorňuje. K transparentnosti v této oblast podle ní přispěje právě i nová povinnost jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Bártová souhlasí s tím, že boj proti daňovým únikům a podvodům je potřebný a přínosný pro celou společnost. „Obecně se dle výzkumů ekonomové shodují na tom, že podobný systém je do určité míry funkční. Vždy ale záleží na provedení, nastavení, připravenosti a informovanosti zúčastněných. Například JMHZ je za mě dobrá myšlenka, která bude do budoucna přínosná, ale nyní vyžaduje mnoho oprav a úsilí mzdových účetních,“ dodává. Zdroj: FINMAG, 9.6.2026 00:00