Témata a komentáře

Reforma paušální daně nahrává švarcsystému. Zaměstnanci přijdou zkrátka, míní experti

Publikováno 24.06.2022
Autor: Komora daňových poradců ČR

Vláda schválila návrh ministerstva financí, který má rozšířit okruh živnostníků využívajících režim takzvané paušální daně. Návrh počítá se zvýšením limitu příjmů, které žadatelé o vstup do jednotné daně musí splňovat, a to z jednoho na dva miliony korun. Podle odborníků ale bude daň pro některé profese natolik výhodná, že se znovu rozšíří zakázaný švarcsystém, tedy práce na živnost jen "na oko".

Paušální daň je v současné době určena živnostníkům, kteří mají příjmy do jednoho milionu korun. Měsíčně platí jednu částku, pro letošní rok je stanovena na 5994 korun. Zahrnuje jak daň z příjmů, tak zdravotní a sociální pojištění.

Výhodou je, že živnostník s paušální daní nemusí podávat daňové přiznání a vyhne se také kontrolám z finančních úřadů. V současnosti využívá tuto daň asi 80 tisíc lidí.

Pokud současný návrh ministerstva financí schválí Parlament, zvýší se od ledna 2023 limit příjmů u paušální daně na dva miliony korun. Rozšíří se tedy významně okruh podnikatelů, kteří budou moci daň využít. Změna souvisí s návrhem navýšit limit pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty (DPH) z jednoho na dva miliony korun.

Rozdělení do tří pásem

Zatímco dnes je paušální daň pro všechny stejná, od nového roku by byli živnostníci rozděleni do tří pásem podle výše příjmů. První pásmo je pro roční příjmy do milionu korun, druhé do milionu a půl a třetí do dvou milionů korun. Roli pak hraje i výše uplatňovaného výdajového paušálu.

Pro živnostníky v prvním pásmu s příjmy do jednoho milionu korun by paušální daň příští rok činila 6500 korun měsíčně. V druhém pásmu s příjmy od milionu do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ činnosti by měla měsíční daň dosáhnout 16 tisíc korun měsíčně. Třetí pásmo je určeno pro podnikatele s příjmem do dvou milionů korun - rovněž bez ohledu na činnost - ti by měli platit na dani 26 tisíc korun měsíčně.

Zároveň vejdou v platnost určité výjimky. Do prvního pásma by se podle návrhu mohli zařadit také podnikatelé s příjmy do 1,5 milionu korun ročně, pokud na 75 procent příjmů uplatňují 80 či 60procentní výdajový paušál. Stejně tak se do prvního pásma mohou dostat podnikatelé s příjmy do dvou milionů korun, pokud uplatňují 80procentní výdajový paušál.

Do druhého pásma mohou být zařazení podnikatelé s příjmy do dvou milionů, pokud na 75 procent příjmů uplatní 60procentní výdajový paušál.

Podpora švarcsystému, tvrdí o úpravě kritici

Odborná veřejnost ovšem po prostudování návrhu tvrdí, že je problematický. Kritiku shrnuje Daniel Münich, ekonom z Idea Cerge a poradce premiéra.

"Nízkonákladové profese OSVČ například z IT či právní oblasti se středními až vyššími zisky již dnes do veřejných rozpočtu přispívají diametrálně méně než ostatní OSVČ profese, o zaměstnancích ani nemluvě. Návrh toto extrémní zvýhodnění dále posiluje. Až mě napadá něco o Ústavou garantované přiměřeně spravedlivé daňové povinnosti," uvádí Münich ve svém hodnocení.

Podle něj bude daňová povinnost některých OSVČ směšně nízká a podpoří tak zneužívání takzvaného švarcsystému. Ten je přitom v Česku zakázaný.

Münich také upozornil, že návrh zavádí složitosti právě v podobě několika pásem a zároveň výjimek. Přitom systém paušální daně je měl podle původní myšlenky omezit. Odkazuje především na rozbor reformy paušální daně od ekonoma Libora Duška, podle něhož je daň kvůli skokům efektivní sazby nesystémová a může motivovat k podvodům či snižování tržeb.

"Až o 110 tisíc korun ročně se sníží daně určitým typům OSVČ se zisky mezi 1 až 1,3 miliony korun v důsledku rozšíření tzv. paušální daně. Daňová úspora nezávisí na tom, jaké má OSVČ skutečné náklady, silně se liší podle paušálních výdajů, které si může uplatnit," uvádí Dušek.

O dost méně, ale pořád až o 47 tis. ročně, se daně sníží OSVČ s paušálními výdaji 80 % (řemeslníci, zemědělci).

Také sociolog Daniel Prokop nabízí výpočet. Porovnal totiž OSVČ s minimální mzdou se zaměstnanci. "OSVČ s příjmem 1,5 milionu bude odvádět méně než zaměstnanec s minimální mzdou. A 9krát méně než zaměstnanec s náklady práce 1,5 milionu ročně," uvádí Prokop.

Odborníci se shodují, že v návrhu chybí věcný popis a analytické zdokumentování řešeného problému a jeho rozsahu. "Za cíl je chybně uváděno pouze naplnění programového prohlášení ohledně snížení daní. Chybí věrohodné posouzení a kvantifikované vyhodnocení alternativních variant a finančních dopadů," uzavírá ekonom Münich.

Rozšíření paušální daně odmítají odbory

Nejenom ekonomové proti návrhu vystoupili. Odbory žádají dokonce ukončit jeho projednávání. Poukazují nejenom na riziko zvýšeného návratu některých profesí do švarcsystému, ale také na výrazný dopad, který nová podoba daně bude mít na veřejné rozpočty.

"Předložený zákon dále prohloubí již dnes výrazné znevýhodnění zaměstnanců vůči OSVČ v daňové oblasti a nesporně podnítí část zaměstnanců k přechodu z pracovního poměru do systému nepravého podnikání, do takzvaného švarcsystému. S jasnými ztrátami příjmů veřejných rozpočtů včetně systému veřejného zdravotního pojištění," uvádí připomínková zpráva Českomoravské konfederace odborových svazů.

Doplňuje, že v současné době uhradí zaměstnanec s průměrnou mzdou oproti OSVČ s paušální daní (na dani z příjmu, sociálním a na zdravotním pojištění, pozn. redakce) zhruba třiapůlkrát více než OSVČ se stejným hrubým příjmem. "Každé procento zaměstnanců přesunuté do systému paušální daně bude pro veřejné rozpočty jako celek znamenat výpadek příjmů veřejných rozpočtů v rozsahu přes sedm miliard korun," dodávají odbory.

Celkové meziroční snížení příjmů veřejných rozpočtů kvůli nové paušální dani se odhaduje na 19,7 miliardy korun, z toho pro státní rozpočet 12,8 miliardy a 6,8 miliardy je ztráta pro místní rozpočty.

K návrhu se vyjádřily kriticky také Komora daňových poradců a dokonce Česká národní banka, podle níž jde vláda tímto krokem proti úsilí ČNB o návrat inflace k dvouprocentnímu cíli.

Je to kompromis, hájí návrh úřad

Ministerstvo financí kritiku odmítá. "Zjednodušení administrativy na straně poplatníka i správce daně s sebou logicky přináší situace, kdy pro jednoho poplatníka budou nastavená pravidla výhodnější než pro jiného," připouští mluvčí ministerstva Tomáš Weiss.

Podle něj je ale rozšíření daně do tří pásem kompromisním řešením mezi zachováním jednoduchosti systému a daňovou spravedlností. "Výše paušální daně pro jednotlivá pásma byla odvozena odpovídajícím propočtem přes výdajové paušály tak, aby se jednotlivé skupiny poplatníků průměrně blížily svému reálnému daňovému zatížení před vstupem do režimu paušální daně. Svými parametry tedy nové nastavení paušální daně nijak nevybočuje z toho, jak je dnes nastavena výše zdanění OSVČ," dodává Weiss.

K výpočtům expertů má úřad výhrady. Domnívá se, že není správné porovnávat tržby a náklady práce. "OSVČ s ročními příjmy 1,5 milionu korun nemá čistý zisk v této výši, neboť má nutné výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů včetně povinných odvodů na pojistném. Zisk této OSVČ tedy bude bezpochyby nižší než výše tržeb a velmi pravděpodobně nižší v porovnání se zaměstnancem s náklady práce 1,5 milionu korun ročně," uzavírá mluvčí ministerstva.

Také Michal Jelínek z poradenské společnosti V4 Group upozorňuje na to, že nižší odvodové zatížení živnostníků oproti zaměstnancům dává smysl s ohledem na rizika, kterým živnostníci ve svém podnikání musí čelit.

"Dvojnásob to platí u OSVČ, kteří ve svém podnikání dávají práci dalším zaměstnancům. Prohlubování tohoto rozdílu je od středopravicové vlády celkem pochopitelné," míní Jelínek. Zároveň ale dodává, že vláda by se měla zaměřit na to, aby tato disproporce nebyla zneužívána u takzvaných kontraktorů, u nichž výkon OSVČ supluje zaměstnanecký poměr.


Zdroj: Aktualne.cz, 22. 6. 2022, 6:53