Témata a komentáře

Stát zvýhodnil úvazky pro odstrkované. Myšlení firem to nezmění, bojí se odborníci

Publikováno 16.10.2022
Autor: Ing. Vlastimil Sojka

Zaměstnat seniory, studenty, absolventy, lidi s postižením či matky s dětmi má být od února pro firmy výhodnější. Díky novele zákona za ně totiž budou u kratších úvazků odvádět nižší sociální pojištění. Stát si od toho slibuje, že odstrkované skupiny dostanou na trhu práce větší šanci na uplatnění. Také podle oslovených odborníků jde o dobrý počin, který však mohl být ještě vstřícnější.

Pro zaměstnance je snaha rozšířit nabídku kratších pracovních úvazků dobrou zprávou. I přes rostoucí zájem lidí totiž firmy v Česku velkou nabídkou zkrácených úvazků zrovna neoplývají. Odhaduje se, že kratší pracovní dobu, než je 40 hodin týdně, má jen šest procent tuzemských zaměstnanců. Přitom průměr Evropské unie činí kolem 30 procent.

Stát chce proto finančně motivovat podniky k zaměstnávání osob, které tyto úvazky využívají nejčastěji, a to z důvodu věku či různých životních situací. Nově by u nich bylo sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem zvýhodněné, konkrétně by činilo jen 19,8 procenta místo standardních 24,8 procenta.

Pro představu, pokud bude mít zaměstnavatel takového pracovníka na zkrácený úvazek s hrubou mzdou ve výši 30 tisíc korun, sleva na pojistném dosáhne díky novele 1500 korun a zaměstnavatel za zaměstnance odvede měsíční pojistné na sociální zabezpečení pouze ve výši 5940 korun namísto současných 7440 korun.

Nižší pojistné jako podpora mladých

Snížení pojistného má ovšem své podmínky. Platí totiž pouze pro úvazky v rozsahu osm až 30 hodin týdně, a to u pracovníků, jejichž příjmy nejsou vyšší než 1,5násobek průměrné hrubé mzdy. Ta v letošním druhém čtvrtletí činila 40 086 korun. A jak už bylo řečeno, sleva také míří pouze k určité skupině zaměstnanců, a to na:

  • osoby starší 55 let
  • rodiče pečující o děti mladší 10 let
  • osoby pečující o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby
  • osoby se zdravotním postižením
  • osoby na rekvalifikaci


Snížit pojistné má nový zákon také u osob mladších 21 let, a to bez ohledu na rozsah sjednaného pracovního úvazku. Tedy u mladých zaměstnanců bude sleva na pojistném platit vždy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí argumentuje tím, že zaměstnávání mladých lidí je nutné podpořit obecně. "Čím dříve po škole vstoupí na trh, tím dříve získají odborné a praktické zkušenosti," uvedl úřad v dokumentu k novele zákona.

I s tímto vylepšením se ale pojí byrokratické procesy. Jak upozorňuje daňová expertka z KPMG Lenka Nováková, zaměstnavatel musí uplatněnou slevu oznámit sociální správě na předepsaném tiskopisu. A to nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu za daný kalendářní měsíc, za který slevu uplatňuje.

"Slevu odečte z částky celkového pojistného za daný měsíc. Zaměstnavatel je zároveň povinen vést předepsanou evidenci o zaměstnancích, za které slevu na pojistném uplatňuje," upozorňuje Nováková.

Novela mohla být vstřícnější

Odborníci sice snahu státu chválí, na druhou stranu se ovšem nedomnívají, že by se díky novele nabídka kratších úvazků na trhu práce radikálně zvýšila.

"Všeobecně jde o dobrý počin správným směrem, který by mohl pomoci jak určitým skupinám pracovníků a rozšíření snížených pracovních úvazku pro tyto identifikované skupiny, tak i drobnou úsporu na odvodech zaměstnavatelů," hodnotí krok státu Andrea Linhartová Palánová z PwC. "Nicméně se nedomnívám, že půjde o skokové zlepšení na trhu práce a zvýšený nárůst zkrácených úvazků, který by řešil nedostatek kvalifikovaných lidí," podotýká.

Podle Vlastimila Sojky, daňového poradce a jednatele společnosti Kodap, zaměstnavatelé tuto slevu využijí rádi. Ale spíš k tomu, aby si zlevnili již existující pracovněprávní vztahy založené na zkráceném úvazku, případně aby jejich parametry po dohodě se zaměstnanci lehce upravili.

"Daně a odvody mají být co nejjednodušší, pak jsou jasná pravidla a snazší rozhodování. Zde se systém zpracování mezd opět výrazně komplikuje a výsledkem bude především snížení příjmů pojistného systému," míní Sojka.

Podle Radky Šuškové ze společnosti New Dimension může sleva na pojistném některé zaměstnavatele motivovat, ale nebude tím rozhodujícím kritériem. "Je to především o nastavení majitelů firem a jejich otevřenosti k novým trendům zaměstnávání svých lidí," tvrdí Šušková.

Problém je spíš zdravotní pojištění

Hospodářská komora slevu na pojistné na sociální zabezpečení pro zkrácené úvazky vybraných osob podporuje. "Na trh práce může dostat zranitelné, avšak ekonomicky aktivní skupiny obyvatel, kterým okolnosti nedovolí pracovat ve standardní pracovní době," říká právní expertka Hospodářské komory Kateřina Kozáková.

Podle ní komora tuto myšlenku prosazuje již několik let. Za problematické ale v tomto schváleném dokumentu považuje, že zároveň se snížením pojistného na sociální zabezpečení nedošlo ke zrušení ustanovení o minimálním vyměřovacím základu pro zdravotní pojištění u zaměstnanců.

"Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění činí v praxi potíže u malých úvazků, kdy povinnost doplatit částku do minima, které je pro letošní rok stanoveno částkou 2187 korun měsíčně, odrazuje zaměstnance od zapojení do ekonomické aktivity," vysvětluje expertka.

Interní šetření mezi členskými firmami podle Kozákové potvrzují, že zrušení minimálního vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění přitom hraje velkou roli při rozhodování zaměstnanců, kdy a v jakém rozsahu se vrátit například po rodičovské dovolené zpět do zaměstnání.

Komora také připomíná největší překážky, které vidí zaměstnavatelé u zavedení zkrácených úvazků. Tím zároveň vysvětluje důvod, proč je u nás nabídka těchto typů úvazků tak hubená.

Firmám podle loňského šetření nejvíce vadí náročná organizace směn ve směnných provozech, vyšší administrativní zátěž i mzdové náklady, ale například i neochota ke změně a nedostatek zaměstnanců obecně.


Zdroj: zprávy.aktualne.cz, 16. 10. 2022 15:40