V Říčanech chtěli zvednout daň za sklady a průmyslové areály, ale zvýšili ji omylem i majitelům bytů
Stovky majitelů bytů v Říčanech s překvapením zjistily, že mají platit takřka dvojnásobnou daň z nemovitosti. Její novou výši jim vypočítal finanční úřad na základě vyhlášky, kterou zastupitelstvo sedmnáctitisícového města za východním okrajem Prahy schválilo loni v září. A v minulých dnech říčanským začal posílat složenky. Například pro běžný sedmdesátimetrový byt se daň zvedla přibližně z 1500 korun o další tisícovku. Jenže samo město tvrdí, že zvýšení, které zastupitelstvo odsouhlasilo, se týkalo jen komerčních zón a v žádném případě bytů. „Cílem bylo zpoplatnit zejména logistické a průmyslové areály,“ říká starosta David Michalička (Klidné město). Opatření se tak mělo dotknout oblastí, které obyvatele zatěžují nadměrnou nákladní dopravou a dalšími negativními vlivy včetně hluku. Radnice prý tento záměr s pracovníky finančního úřadu dopředu konzultovala. Teď město berní úředníky obviňuje z absurdního výkladu nové vyhlášky. Finanční správa ale tvrdí, že jen stanovila daň podle toho, co město schválilo. „Musíme se vydanou vyhláškou řídit, přestože zastupitelstvo dodatečně zjistilo, že si při jejím formulování mylně vyložilo zákon,“ reagovala finanční správa. Nová vyhláška Říčan, platná od ledna letošního roku, uvádí dva koeficienty daně z nemovitosti. Ty určují, jakým číslem se násobí základní sazby daně z nemovitosti, které se liší dle typů obce. Pro obytné a rekreační budovy, garáže, ale také pro budovy pro podnikání v zemědělství nechalo město původní koeficient 3. U ostatních nemovitostí jej pak zvýšilo na 5. Dům není byt Háček je v tom, do jaké kategorie patří byty. Město tvrdí, že logicky do kolonky obytné budovy, ale finanční správa je zařadila do kolonky „ostatní zdanitelné jednotky“, pro kterou město určilo koeficient daně 5. Na stranu finanční správy se staví například expert na daň z nemovitosti z Komory daňových poradců Petr Koubovský. Přesvědčení říčanských zastupitelů, že pokud nechali na kategorii bytový dům koeficient v původní výši, zajistí tím i majitelům bytů stejnou daň z nemovitosti jako loni, bylo podle něj chybné. „Je daň z pozemků, zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek. Stavbou je dům, ale jednotkou je byt,“ vysvětluje daňový poradce. Podle něj je proto zřejmé, kde se stala chyba. „Stačí když se podívám do obecně závazné vyhlášky a vedle si položím zákon, tak musím konstatovat, že se to zastupitelstvu Říčan nepovedlo,“ dodal Koubovský. Radnice už na sociálních sítích slibuje lidem nápravu, její podobu zatím ale nedokázalo přiblížit. Bez odpovědi zůstaly i dotazy HN. Podle finanční správy už navíc žádná možnost nápravy pro letošní rok není. Město by svou chybu muselo zjistit do loňského 1. října. „Ke zjištění, že místní koeficient byl stanoven v jiné než zastupitelstvem města předpokládané výši, totiž došlo až po vyměření daně,“ uvedl mluvčí finanční správy Patrik Madle. Ten také potvrdil, že mezi městy nejde o ojedinělý případ. Stanjurův balíček Několik měst v Česku například, jak již upozornil server Podnikatel.cz, svým obyvatelům omylem zvýšilo daň z nemovitosti poté, co ministerstvo financí v rámci konsolidačního balíčku ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) v roce 2024 přikázalo obcím zvednout daň z nemovitosti nejméně na koeficient 2. V Chodově na Karlovarsku tehdy měli místní koeficient 1,6. Konsolidační balíček jim ho vynásobil dvěma, takže lidé příští rok platili daň, která odpovídala koeficientu 3,2. Na tuto hodnotu město ale daň zvyšovat nechtělo. „Vůbec nikdo nám to tehdy nevysvětlil, že se to násobí, ani ministerstvo vnitra,“ popsala pro HN tajemnice městského úřadu Marcela Kubicová. Až dodatečně je prý upozornil finanční úřad. „Následně jsme ten koeficient zase snížili a po tři roky to lidem vracíme sníženou daní,“ popisuje Kubicová. Úplně totožný problém pak řešili i v Litoměřicích. Tam na to ovšem přišli včas a stihli ještě vyhlášku předělat, než vstoupila v platnost. Města tak potvrzují, že stanovení vyhlášky s novou daní z nemovitostí nebývá jednoduché. „Zákon není pro nastavení obecně závazné vyhlášky příhodný, města s ním pracují dle svého uvážení,“ uvedla výkonná ředitelka kanceláře Svazu měst a obcí Radka Vladyková. Podle Michala Jelínka z poradenské společnosti V4 Group se ale nelze vymlouvat na nepřehlednost zákona. „Představitelé Říčan evidentně mají velké mezery ve znalostech zákona, bohužel na to doplatili jeho obyvatelé,“ řekl. Vladyková připomněla, že například v Rokytnici nad Jizerou na to šli „z druhé strany“. U všech bytů a rodinných domů zvýšili koeficient na pět. Současně vydali opatření obecné povahy, kde v domech, kde je trvale někdo hlášen, snížili koeficient na dva. Chtěli tak zvýhodnit lidi, kteří trvale v obci žijí. „Ve více než 55 procentech nemovitostí zkolaudovaných k bydlení nikdo není hlášen a neslouží svému účelu. Majitelé je mají na podnikání nebo na rekreaci,“ popsal místostarosta Petr Kadavý. Popsaný přístup má ale podle něj „háček“ v tom, že každý rok musí vydávat novou vyhlášku, v níž musí podle stěhování lidí uvést jmenovitě všechny majitele, kteří budou mít daný rok nárok na nižší daň z nemovitosti. Zákonodárci umožnili obcím stanovovat rozdílnou výši daně z nemovitosti před šesti lety. Samosprávy si tak od té doby mohou vybrat, zda nechají její základní výši, nebo ji pro vybrané stavby či část obce vynásobí příslušným koeficientem. Obce to využívají při stanovení vyšších koeficientů zejména v průmyslových oblastech. Některé firmy to označují za diskriminační postup. Pokud ale rozdílnou výši daně obce dostatečně obhájí, soudy ji potvrdí. Zdroj: Hospodářské noviny, 28.4.2026 00:00