Zákon o účetnictví se firmám vzdaluje, po vynuceném odkladu se ho dočkají nejdříve v roce 2029

Sněmovna poslala do dalšího projednávání zákon o účetnictví a s ním i další úpravy takzvaných přidružených zákonů. To, co působí jako přiblížení moderní legislativy k účetním a daňovým poradcům, je ve skutečnosti jen další odstavení chystané normy. Zákon se přitom chystá už osm let. Už nyní je jasné, že zákon o účetnictví bude další měsíce „zaparkovaný“ ve sněmovně, než se ho podaří schválit. Účinnost zákona se tak posune minimálně na rok 2029.

Důvodem zdržení není samotný zákon, který slibuje například zjednodušení odpisů nebo možnost účtovat prakticky v jakékoliv měně. U něj se shodují politici i experti, že je připravený dobře. Problém je s jedním z doprovodných zákonů – o dani z příjmů. U něj se v souvislosti s novou účetní legislativou počítá se změnami, které dlouhodobě kritizují firmy i daňoví poradci. Člen Prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal říká, že změna daňového zákona obsahuje úpravy, které s účetnictvím vůbec nesouvisí: „Zcela nově definují položky, které se bude muset naučit každý, kdo bude chtít vypočítat základ daně.“

Zmínil například nový termín daňová hodnota, se kterou v případě schválení budou muset pracovat drobní podnikatelé, ale i nepodnikající fyzické osoby, které například pronajímají nemovitosti. A nijak se jich přitom netýká účetnictví.

Podle informací HN od dvou nezávislých zdrojů se navíc ke změně daňového zákona zamítavě staví i finanční správa, které by údajně nová úprava zkomplikovala výběr daní. Generální finanční ředitelství to však odmítlo jakkoliv komentovat.

Ministryně financí Alena Schillerová už HN potvrdila, že bude třeba zásahy do daní výrazně změnit, než se pustí zákon o účetnictví do dalšího schvalování. A že už na toto téma proběhla expertní schůzka se zástupci finanční správy, resortu financí a daňových a účetních komor. „Dohodli jsme se, že zákon o účetnictví posuneme do prvního čtení, ale mezi prvním a druhým čtením bude delší lhůta, aby mohl být připraven komplexní pozměňovací návrh ke sporným bodům. Cílem bude to změnit, aby byla nějaká všeobecná shoda,“ uvedla ministryně.

Očekává se, že ona „delší lhůta“ potrvá přes půl roku, což znamená další odklad pro zákon o účetnictví – nikoliv první. Předlohu začala chystat už před osmi lety minulá vláda Andreje Babiše. První dokument, takzvaný věcný záměr, schválil Babišův kabinet v říjnu 2020. Vlastní návrh dostal následující kabinet Petra Fialy na stůl v lednu 2024. Legislativní rada vlády jej následně projednala a doporučila jeho přepracování. Od té doby ležel návrh ve sněmovním šuplíku, kde v klidu přečkal další volební období.

Teď už je zřejmé, že ho čeká další odklad. „Je plán, aby se daňové změny zrevidovaly a omezily na naprosto nutné minimum. Pokud se na to podíváme realisticky, tak začátek účinnosti v roce 2029 je nejbližší možný termín,“ uvedla prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová. Součástí návrhu je totiž také roční odklad účinnosti, takzvaná legisvakanční lhůta, aby se mohli účetní a daňoví poradci na nový zákon připravit.

Na změně už se přitom mohlo dávno pracovat. „Po celou dobu upozorňujeme, že doprovodný zákon k novému zákonu o účetnictví bude potřeba přepracovat,“ uvedl Nesrovnal. Podle něj by se z návrhu měly vypustit ty části, které s novým zákonem o účetnictví přímo nesouvisejí a které by v praxi pouze zbytečně komplikovaly daňovou evidenci, zejména fyzickým osobám a drobným podnikatelům – tedy těm, kterých se samotné účetnictví vůbec netýká.

„Pokud například někdo pouze pronajímá nemovitost, žádné účetnictví nevede, přesto by se ho podle současného znění návrhu některé změny významně dotkly. Současně se zavádějí nové pojmy a konstrukce, které by se musel naučit každý, kdo si chce správně vypočítat základ daně,“ upozornil.

Dopracovat podle něj bude také potřeba ty části návrhu, které s novým zákonem o účetnictví skutečně souvisejí. Jako typický příklad uvedl investice do cizího majetku, například u nájemních vztahů. V navržené podobě by údajně mohla úprava v některých situacích vést k obtížně řešitelným, nebo dokonce nelogickým výsledkům při zdanění. „A to jak v neprospěch poplatníků, tak v některých případech i v neprospěch státu,“ míní Nesrovnal.

Podle něj je nedotažená také úprava zdanění u velkých firem, například těch, které účtují podle mezinárodních účetních standardů.

Celkově má nový zákon účetnictví zjednodušit, zpřesnit a přiblížit současným evropským standardům. Slibuje jasné rozlišení typů účetních jednotek, jako jsou firmy, neziskovky nebo veřejný sektor. Nově zahrnuje i vykazování nefinančních údajů, například report o udržitelnosti. Zákon také přesně upravuje použití mezinárodních standardů, aby bylo jasné, kdo je používá a co se bude týkat českých podniků. Ve veřejném sektoru pak zavádí povinnost vést účetnictví výhradně elektronicky.


Zdroj: Hospodářské noviny, 13. 3. 2026 19:04