Změny u dohod o provedení práce jsou hranatým kolem, nejdou realizovat, říká expert

Publikováno 25.03.2024

Změny u dohod s pojistným a dvěma hranicemi, které byly schválené v konsolidačním balíčku, jsou hranatým kolem, které z podstaty věci nejde realizovat, říká daňový expert.
O úpravě dohod a změnách, které se nakonec chystají, jsme si povídali s Jiřím Nesrovnalem, členem Prezidia Komory daňových poradců ČR (KDP ČR) a vedoucím odborné sekce daně z příjmů právnických osob při KDP ČR.

Co bylo schváleno v konsolidačním balíčku

Od července mají platit nové úpravy dohod o provedení práce, které přinesl konsolidační balíček. Změnit se má například stávající limit 10 000 Kč, od kterého je nutné platit pojistné. Nově se mají stanovit dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance.

První limit bude stanoven pro dohodu o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy, a druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude muset odvést pojistné a bude jej muset zpětně doplatit i zaměstnavatel. Kromě změny limitů se má zavést i povinnost evidence všech dohod o provedení práce a příjmů z těchto dohod.

Dojde k úpravě novinek z konsolidačního balíčku 

Úprava schválená v konsolidačním balíčku čelila velké kritice, a to i z vaší strany, takže vláda připustila změny. Jak to v současnosti vypadá a dojde tedy ke změně?

Věřím, že snad dojde. V tuto chvíli je načtený pozměňovací návrh k sněmovnímu tisku č. 570, což je novela zákona o investičních společnostech, který se týká úpravy dohod. Jde o kompromisní návrh, na kterém jsme spolu se Svazem průmyslu a dopravy a ostatními zástupci zaměstnavatelů pracovali dlouhou dobu. Tento kompromis je ale na rozdíl od schválených změn v praxi proveditelný. Nakonec se nám navíc podařilo prosadit, že náběh změn bude odstupňovaný.

Od července tohoto roku bude platit jenom oznamovací povinnost, kdy se všechny dohody budou hlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nový systém zdanění a zpojistnění dohod bude platit až od 1. ledna 2025. V rámci možností považuji dohodnutý návrh za úspěch, byť zdůrazňuji, že to je kompromis a kompromis znamená, že obě strany musely nějakým způsobem ustoupit.

Chápu správně, že se tedy změní i nyní schválený návrh dvou hranic pro odvod pojistného?

Ano, je to tak. V současnosti limit pro zpojistnění dohod činí 10 000 Kč. Nově bude limit vázán na zaměstnání malého rozsahu, který je dnes 4000 Kč. A kdo si nebude chtít komplikovat život, tak tady může skončit a systém pro něj bude stejný jako v současnosti. Jen nepůjde o limit 10 000 Kč, ale o 4000 Kč. Jako možnost, nikoli povinnost, se zavede, že každý člověk-zaměstnanec si může v daném měsíci jednu dohodu o provedení práce vybrat jako takzvanou oznámenou (pracovně by se dalo říci „hlavní“) a tu si zaregistrovat přes zaměstnavatele na ČSSZ. U ní bude platit limit pro zpojistnění na úrovni 25 % průměrné mzdy, což v současnosti znamená 10 500 Kč.

Jak by měl tento systém vypadat z pohledu zaměstnavatelů v praxi?

Pracovník přijde za zaměstnavatelem a řekne, že u něj chce uplatňovat oznámenou (hlavní) dohodu. Zaměstnavatel pak musí elektronicky oznámit ČSSZ záměr, že bude uplatňovat u tohoto pracovníka režim oznámené dohody, tj. vyšší limit pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnavatel si následně může ověřit nahlédnutím do ePortálu ČSSZ, zda byl úspěšný, tj, že tento režim daný zaměstnanec neuplatňuje u jiného zaměstnavatele. Je tak zabezpečeno, že zaměstnavatel nemusí spoléhat na informace od zaměstnance a tento fakt si může jednoduše ověřit. Platí pak princip „kdo dřív přijde, ten dřív mele“.

Režim oznámené dohody bude uplatňován u toho zaměstnavatele, který oznámení provedl nejdříve. U daného zaměstnavatele bude režim oznámené dohody uplatňován, dokud ČSSZ neoznámí zaměstnavatel její ukončení, a to nejpozději v návaznosti na ukončení dohody o provedení práce. Bude zabezpečeno i to, aby z různých důvodů zaměstnavatel “neblokoval“ zaměstnance a to tak, že tento režim může na žádost zaměstnance z moci úřední ukončit ČSSZ, pokud jí zaměstnanec doloží ukončení dohody o provedení práce s tímto zaměstnavatelem.

Nicméně tato novinka bude platit až od roku 2025? Od července bude platit jen hlášení dohod úřadům?

Od července by mělo platit jenom to, co je už schválené v konsolidačním balíčku, tedy že zaměstnavatel bude muset každou, tedy i podlimitní, dohodu ČSSZ hlásit. Od roku 2025 pak naběhne systém s oznámenými („hlavními“) dohodami, o kterém jsem mluvil.

Myslíte, že úřady stihnou daný systém do července technicky připravit?

Říkají, že ano. Zaměstnavatelé samozřejmě budou mít určitou zvýšenou administrativu, ale jak říkám, jde o kompromis. Alternativa, že dohody zůstanou v současné podobě, nebyla reálná. Nově v konsolidačním balíčku schválený systém zase nebyl prakticky proveditelný. Na to bych vsadil svoji průkazku daňového poradce. Vedl by k úplnému konci dohod. My jsme se proto snažili, aby se udělal systém, který bude v praxi realizovatelný.

Ve schváleném návrhu chybí provázání se zdravotním pojištěním

Že je systém obsažený v konsolidačním balíčku nerealizovatelný, jste vy osobně i celá Komora daňových poradců ČR upozorňovali už od předložení návrhu. V čem byl hlavní problém?

Vezmu to trochu ze široka. Prvním problémem návrhu bylo, že z něj nešlo poznat, co je jeho cílem. Zda jde o to vybrat více peněz, nebo zabránit zneužívání dohod. Pokud bylo cílem vybrat více peněz, stačilo dohody zpojistnit nebo například zvýšit sazbu srážkové daně z příjmů, které se u dohod odvádí (ta je 15 %). Jestli bylo cílem odhalit, kolik lidí s dohodami podvádí, mělo se nejprve zmapovat, o jak velký jde problém.

Ministerstva nám opakovaně předkládala jako příklad zaměstnance, který měsíčně pobírá až 70 tis. Kč, ale u sedmi různých (spřízněných) zaměstnavatelů, kdy u žádného nepřekročí limit 10 tis. Kč a u nikoho tak neodvádí pojistné. Jsem nicméně přesvědčený, že na takový problém by nebyla potřeba změna legislativy. Když vezmu principy, které judikuje Nejvyšší správní soud, jsou schopni toto řešit, a to ať už na základě skutečného obsahu právního jednání nebo přes zákaz zneužití práva.

V čem byl tedy hlavní problém schválené úpravy z konsolidačního balíčku?

Kdybych to zjednodušil, tak ve dvou věcech. První byl, že když by někdo zaměstnal někoho na dohodu, tak by dopředu nevěděl, kolik ho ten člověk bude stát, protože by se až zpětně dověděl, že za něj třeba musí doplatit pojistné. To by ještě možná bylo zvládnutelné, ale hlavní (druhý) problém byl, a na to jsme jako Komora daňových poradců celou dobu upozorňovali, že chybělo provázání se zdravotním pojištěním.

U sociálního pojištění bylo schváleno, že když se překročí souhrnný limit, tak zaměstnavatel doplatí v náhradním termínu splatnosti pouze tu část pojistného, kterou platí jako zaměstnavatel, a část pojistného, kterou platí zaměstnanec, budou úřady (ČSSZ) vymáhat po zaměstnancích. Sice bych chtěl vidět, jak by vymáhali 450 korun po někom, kdo bydlí na obecním úřadě, ale budiž.

Jenže u zdravotního pojištění taková úprava nebyla. To by v praxi znamenalo, že kdyby se vyplácela dohoda, měl by zaměstnavatel dvě možnosti. Buď by zaměstnanci srazil zdravotní pojištění, pak by ale byl problém v případě, že by zaměstnanec souhrnný limit nepřekročil a mohl by osočit zaměstnavatele, že mu zadržuje peníze, které mu patří, případně by po zaměstnavateli mohl chtít i úrok. Byť by se jednalo o korunové položky. Administrativa s tím spojená by byla neskutečná a velmi obtížně v praxi realizovatelná.

Nebo by zaměstnavatel vyplatil peníze v čistém, ale pak by se po překročení limitu dostal do situace, kdy by měl od zaměstnance toto pojistné vybrat a musel by nahánět někoho, kterého zaměstnal například jen na týden a viděl ho poprvé a možná naposledy v životě, a chtěl po něm zaplacení pojistného řádově ve stokorunových částkách.

A aby toho nebylo málo, v návrhu nebyl posunutý termín splatnosti, takže zdravotní pojištění by v takovém případě bylo zaplaceno po termínu, tedy vznikaly by další sankce. Ministerstva na to reagovala tím, že by se sankce snad promíjely, ale to je upřímně nesmyslně nesystémové řešení. Následně se objevily názory některých lidí z VZP a ministerstva zdravotnictví, že souhrnný limit platí jen pro sociální pojištění a nikoli pro zdravotní. To bylo ale spíše přání otcem myšlenky. Z textu zákona jasně vyplývalo, že když dohoda podléhá nemocenskému pojištění, tak podléhá i zdravotnímu. Zajímavé bylo, že my jsme celou dobu říkali, že navrhují nerealizovatelnou věc, ale zástupci ministerstva zdravotnictví, kterého se věc nejvíce týkala, se debat na toto téma dlouhou dobu vůbec neúčastnili a zapojili se až v poslední fázi přípravy výše nové kompromisní varianty.

Jak sám říkáte, na problémy jste upozorňovali už od počátku. Ostatně, viděl jsem vaše opakovaná vystoupení na Rozpočtovém výboru, kde jste ministra financí upozorňoval, že by schválené úpravy přinesly strašný problém do praxe. On reagoval, že se ptal ministerstva zdravotnictví a že je vše ok a že vás čas rozsoudí. Nepřipadal jste si, jako byste mluvil do zdi?

Já jsem na to upřímně zvyklý, ale myslím si, že člověk to nesmí nikdy vzdávat. Řídím se latinským mottem „dum spiro spero“ – dokud dýchám, doufám. Mimo mikrofon mi mnozí potvrdili, že to je špatně, ale veřejně se to báli pojmenovat. Navíc mi říkali, že ono to nějak půjde. Přál bych si je na den posadit do mzdové účtárny a při tom objemu, který tam mají, aby mzdovým účetním řekli „ono to nějak půjde“.

Zkoušeli jste i oslovovat jednotlivé poslance a senátory. Byly nějaké reakce?

Abych jen nekritizoval, v tomto ohledu bych velmi pozitivně ocenil paní poslankyni Jílkovou (KDU-ČSL, pozn. redakce), díky které se takříkajíc hnuly ledy a problematika se začala řešit. Nakonec to vedlo ke zmíněnému kompromisnímu návrhu. V některých aspektech jsme také komunikovali a spolupracovali s panem poslancem Kohajdou (KDU-ČSL, pozn. redakce). My jako Komora daňových poradců komunikujeme s poslanci napříč politickým spektrem a nabízíme odbornou pomoc všem, zdůrazňuji, že zadarmo. Nebavíme se o politických aspektech, ale o těch odborných.

Způsob, jakým se schvaloval konsolidační balíček, byl špatně

Nebylo problémem, jako už po několikáté, že připomínkové řízení trvalo jen týden a připomínky Komory daňových poradců nebyly ani písemně vypořádány? A že komplexní pozměňovací návrh, který původní novelu de facto přepsal, neprošel žádnými připomínkami?

Přesně to si myslím. Já jsem ve Výkonném výboru ankety Zákon roku a jeden z hlavních adeptů na legislativní přešlap roku 2023 je konsolidační balíček, a to právě kvůli dohodám a také úpravě zdanění zaměstnaneckých benefitů od 1. 1. 2024. Způsob, jakým se schvaloval konsolidační balíček, byl podle mě špatně. My jsme na komoře schopni reagovat poměrně pružně a rychle, ale pokud dostaneme na připomínky půl dne, je tak i kvalita našich připomínek omezená, protože je nutné věci vzájemně konzultovat. Myslím si, že takhle by se postupovat nemělo. Za naprosto šílené považuji smazání celého původního návrhu a jeho předložení znovu ve formě pozměňovacího poslaneckého návrhu, bez jakéhokoliv (byť alespoň neoficiálního) připomínkování. Přitom se v balíčku nacházela spousta odborných věcí, které bychom byli připraveni konzultovat a připomínkovat a šla poslat dopředu.

Konsolidační balíček není první norma, kterou vláda projednala rychleji, než by bylo záhodno a která se následně hned musela opravovat. Stačí vzpomenout třeba slevy na sociálním pojištění. Jedná se podle vás o problém, který se za stávajícího kabinetu zhoršil?

Mám v poslední době takový pocit. Jako Komora daňových poradců nezasahujeme do politických rozhodnutí. Nevyjadřujeme se proto, kolik má být sazba, jaké mají být odpočty či k jiným politickým aspektům zdanění. Ale u změny odborných umíme říct, co je rozumné a proveditelné v praxi, protože s tím máme praktické zkušenosti.

Dalším příkladem nekvalitně schválené normy jsou změny v oblasti zdaňování zaměstnaneckých opcí či zaměstnaneckých akcií nebo obchodních podílů platné od 1. 1. 2024, kde se ukázalo, že chybí provázanost na sociální a zdravotní pojištění, a tak se opět musí opravovat. Mimochodem i to se opravuje v rámci již zmíněného sněmovního tisku č. 570, kde se mění i dohody.

Když jsme přitom zpracovali připomínky k této opravě návaznosti nového systému zdanění opčních programů na oblast zákonného pojistného a poslali je ministerstvu práce a sociálních věcí, to nijak nereagovalo. Návrh pak načetlo v podobě, kdy by byl jiný základ pro závislou činnost a pro sociální pojištění, což by byla zcela raritní nesystémová věc, která by způsobila při aplikaci spoustu praktických problémů. Dalo mi velké úsilí přesvědčit poslance, aby to z návrhu vypustili. I zde bych si dovolil ocenit pomoc a spolupráci paní poslankyně Jílkové a pana poslance Kohajdy. Přijde mi, že v poslední době začíná podobných případů přibývat.

Hovořil jste o tom, že konzultace nabízíte ministerstvům ještě před předložením návrhu. V tomto ohledu pozorujete zlepšení, či zhoršení situace?

Nedá se to úplně paušalizovat. Například u novel v oblasti DPH se tímhle způsobem postupuje a ministerstvo financí s námi vše konzultuje. Ale u daní z příjmů mi přijde, že debat, ať už oficiálních či neoficiálních, je méně, než by bylo záhodno a než bývalo dříve. A nemusí jít jen o konsolidační balíček. Vzpomeňme na windfall tax. Když se dělaly legislativní změny v souvislosti s covidem, dávalo smysl, že bylo potřeba reagovat rychle, ale v současnosti už podle mě opět platí okřídlené „práce kvapná, málo platná“.

Konzultace probíhají jen s ministerstvem financí, nebo i s dalšími ministerstvy?

Je to komplikovanější. My se snažíme nyní komunikovat třeba s ministerstvem práce a sociálních věcí, kde se situace postupně zlepšuje, nebo třeba s ministerstvem průmyslu a obchodu, kde se v poslední době komunikace a spolupráce začíná pozitivně rozvíjet. Problém se v tomto ohledu týkal hlavně daní z příjmů a vygradoval konsolidačním balíčkem. Že to nebylo ideální, ostatně dokazuje tisk č. 570, který přináší změny (opravy) tohoto balíčku.

Abych byl opět trochu pozitivní, v poslední době se komunikace částečně zlepšuje i v oblasti daní z příjmů, kdy jsme například měli možnost uplatnit, sice ve zkráceném termínu, naše připomínky k zmíněné opravě změn v konsolidačním balíčku, které jsou také načteny v rámci sněmovního tisku č. 570. Otázka druhá je, jak moc jsou naše připomínky zohledněny. Ocenili bychom, kdyby se úředníci nad našimi velmi praktickými připomínkami více zamysleli a nepřistupovali k nim s pocitem, že jim kazíme záměr a komplikujeme jejich práci. Že by se to vyplatilo, ukazuje například situace popisovaných dohod o provedení práce, změn u zdaňování zaměstnaneckých benefitů od 1. 1. 2024 či také zmíněná otázka zdaňování opčních programů.

Změny u dohod byly hranaté kolo

Vraťme se ještě k dohodám. Určité změny totiž platí již od října loňského roku, například předem dávat rozvrh pracovní doby. Od letošního ledna navíc přibyl nárok na dovolenou. Co z toho působí v praxi problémy a případně jaké?

Z hlediska rozvrhu pracovní doby lze v praxi v jednodušších situacích využít různé vzory a nastavit to obecně pro všechny případy. U dovolených zase platí určitá výjimka pro krátkodobé dohody. Ale samozřejmě i tyto změny zvýšily administrativu a snížily atraktivitu dohod.

Čili již platné změny sice zvýšily administrativu, ale na rozdíl od schváleného návrhu z konsolidačního balíčku byly realizovatelné?

Realizovatelné byly, navíc v mnohém vycházely z úpravy v rámci komunitárního práva. Kdyby například stát rozhodl, že dohody budou mít se vším všudy jak daňově, tak pracovněprávně, charakter řádného pracovního poměru, tak to půjde řešit. Evidence bude samozřejmě komplikovanější, ale dá se to udělat. Šlo by o ryze politické rozhodnutí (ke kterým se, jak již jsem několikrát zdůraznil, nevyjadřujeme), ale bylo by proveditelné. To, co však vymysleli u dohod s pojistným a dvěma hranicemi, bylo hranaté kolo, které z podstaty věci realizovat nešlo.

Hospodářská komora ČR vydala před pár týdny výsledky průzkumu, podle kterého většina firem dohody omezila. Máte stejnou zkušenost?

Máte operativní situace, kde se dohody stále hojně využívají. Například na rozdávání letáků, práce hostesek na akcích pro klienty, u krátkodobých výpomocí ve stavebnictví či zemědělství. Velmi často se také používají pro přednáškové činnosti. I když se zkomplikovala evidence, nic zásadního se podle mě nezměnilo. Ale nemůžu být přesnější, protože nemám udělaný žádný průzkum. Jde také o to, že ty zásadní změny v oblasti pojistného, o kterých si povídáme, v současné době ještě neplatí.

Ale změny samozřejmě mohou vést k tomu, že když jste malý zaměstnavatel a měli jste na dohodách hodně lidí, tak jste si řekli, že už vám to za to nestojí. Obdobně to ale bude i u velkých zaměstnavatelů. Zde se takové komplikované řešení velmi obtížně zapracuje do používaných informačních systémů a obecně postupů, které používají a které vzhledem k počtu zaměstnanců nemohou z principu věci fungovat tak, že každý případ budete individuálně posuzovat a zkoumat hodiny či dny. A pak zbývají v podstatě tři alternativy. Zaměstnání, fakturace, anebo ta nejhorší alternativa, zaměstnání načerno, a to už je asi podle naturelu podnikatelů.

Samozřejmě bych nikdy nedoporučoval práci načerno. Nedoporučuju ani fakturaci, pokud existuje riziko švarcsystému. Na druhou stranu, pokud určitý institut, který roky bez problému fungoval, začne stát takto komplikovat, je pravděpodobné, že se část vztahů do těchto, v některých případech nezákonných, náhražek přetaví.

I když došlo ke kompromisu, nepovedou tyto další změny u dohod právě k opouštění dohod a jejich nahrazování prací na IČO či různými smlouvami o dílo?

Samozřejmě, že s dalším „zesložitěním“ se dá předpokládat, že dohod bude méně. Tím se ale zase vracíme ke kvalitě legislativního procesu. U konsolidačního balíčku totiž chyběla i kvalitní zpráva RIA. Tu sice někdo bere jen jako slohové cvičení, ale u takových velkých a zásadních změn by měla být detailně zpracovaná, protože říká, kolik ta či ta změna stojí stát, kolik stojí poplatníka, obecně občana, co státu či občanovi přinese, jaké jsou z tohoto hlediska alternativní možnosti a která z variant nejvíce odpovídá účelu normy apod.

U dohod doposud nevím, jestli cílem bylo omezit jejich zneužívání nebo z nich jen získat více peněz do státního rozpočtu. Oboje je přitom legitimní politické rozhodnutí, nicméně k jejich realizaci jsou vhodné jiné cesty. Ocenil bych, kdyby stát, resp. politici, otevřeně například řekli, že od ledna jsou všechny dohody zpojistněné, protože chceme vybrat více peněz. Abychom si rozuměli, já to nenavrhuji ani nedoporučuji. Jak už jsem uváděl, jde o politické rozhodnutí, ke kterému se nevyjadřujeme. Ale takto by to bylo jasné a proveditelné. Stát, resp. politici, se prostřednictvím konsolidačního balíčku měli chovat předvídatelně, otevřeně a transparentně a zvolit takové řešení, které je v praxi realizovatelné.

Pokud by bylo naopak záměrem omezit zneužívání dohod, dokážete z praxe říct, zda k tomu opravdu ve velkém dochází?

Nemůžu to vyloučit, zneužívat se dá úplně všechno. Podobná otázka je, jestli se zneužívá reklama, kde také existuje množství kauz, kdy ke zneužívání v praxi dochází. Proto jsme také vládě říkali, když do té černé díry nevidíte, tak se do ní nejprve podívejte a zanalyzujte to. Zjistěte, kolik firem takto postupuje, kolik je případů, že jeden člověk má deset dohod, a podle toho teprve postavte zbraň. Ověřte si, zda je kvůli tomu potřeba měnit celou legislativu a komplikovat to všem, když možná zjistíte, že jde o marginalitu.

Pokud zjistíte, že se jedná např. o sto firem, tak tam udělejme nějakou speciální kontrolu nejlepšími odborníky z ČSSZ a nemusí se kvůli tomu měnit zákon. Tím, že evidence dohod bude platit od července a změny až od ledna, nám de facto vláda dala za pravdu. Optimální by bylo evidovat dohody rok nebo dva, vyhodnotit data, a teprve poté říct, udělali jsme analýzu a zjistili jsme, že se to strašně zneužívá. Osobně si to sice nemyslím, ale určitě budou existovat případy, kdy někdo uzavírá fiktivní dohody nebo uměle rozděluje jeden pracovní úvazek do více různých dohod. Nicméně, jak už jsem říkal, pro boj s takovými postupy existuje judikatura Nejvyššího správního soudu a je možné se s tím vypořádat i podle původního legislativního rámce.

Existuje podle vás šance, že kdyby se za těch půl roku, co se budou dohody evidovat, zjistilo, že ke zneužívání ve velkém nedochází, že by se nakonec úprava od roku 2025 nerealizovala?

Byl bych rád, ale nevidím to úplně realisticky. Myslím si, že cesta zpět už není. Zvláště proto, že se blíží volby, a to už se žádné další velké revoluce nedělají.

Zdroj: Podnikatel.cz, 25.3.2024 9:51 hod.