Firmám se „dohodáři“ prodraží až o 40 procent. Kolik za ně zaplatí, nebudou vědět do poslední chvíle

O téměř dvě pětiny se může podnikům prodražit práce na dohodu, pokud projde vládní konsolidační balíček. Pracovník, který dnes firmu vyjde na deset tisíc korun, ji nově bude stát téměř 14 tisíc korun. Vyplývá to z výpočtu HN. To je dokonce více, než kdyby ho zaměstnavatel vzal třeba na částečný úvazek. Právě nejistota, kolik kdo vlastně za „dohodáře“ ve finále zaplatí, firmám vadí nejvíc a volají po odmítnutí nových pravidel.

Student Pavel pracuje pro dvě firmy na dohodu o provedení práce. Dosud se vždy vešel do 10 tisíc měsíčně u každé firmy, takže zdravotní a sociální pojistné on ani firmy neplatili. To se má od poloviny příštího roku změnit. Pokud by Pavlův měsíční výdělek v součtu překročil 40 procent průměrné mzdy, což je pro letošní rok 16 130 korun, budou muset oba podniky doplatit pojištění a také Pavel bude muset odvést menší část pojistného.

Z propočtu HN vyplývá, že firmu tak práce na dohodu může vyjít o 38 procent dráž. Naopak stát si přijde na čtyřnásobek peněz na daních a pojistném a zaměstnanci zbude o osm procent peněz méně. Pokud by ovšem student Pavel vydělal v daném měsíci u jedné firmy jen sedm tisíc a u druhé osm tisíc korun, vejde se do limitu a žádné pojistné nikdo platit nebude.

„Typicky student může mít třeba pět smluv, všechny ale takzvaně na telefon, kdy mu zavolají, že potřebují například roznést letáky. A on až do konce měsíce nemusí tušit, kolik peněz a na kolik smluv si vydělá,“ říká daňový poradce Jiří Nesrovnal z N-Consult, člen Prezidia Komory daňových poradců.

Výsledkem nových pravidel by tak bylo, že v momentě, kdy chce firma někoho zaměstnat na dohodu, netuší, kolik ji bude stát. A raději by proto měla počítat s dražší variantou. „Zaměstnavatel je v době najímání pracovníků vystaven značné nejistotě, kdy není schopen předvídat výši svých mzdových nákladů v návaznosti na možné doplácení pojistného. Případný doplatek se navíc dozví až se zpožděním, často v době, kdy u něj daný pracovník již nepracuje,“ říká Dagmar Kužvartová ze Svazu průmyslu a dopravy.

Původně ministerstvo práce a sociálních věcí navrhovalo, aby odpovědnost za zpětné doplacení veškerého pojistného nesl pracovník – a to v případě, kdy by firmě zatajil, že na dohodu dělá i někde jinde. Jenže by se snadno mohlo stát, že dotyčný mezitím odměnu z dohody utratí a stát ji z něj bude těžko vymáhat. Proto teď ve sněmovně navrhli koaliční „hybrid“ – po pracovníkovi bude správa sociálního zabezpečení chtít jen část jeho pojistného, zbytek bude na firmě.

Dnes se z dohod do deseti tisíc korun měsíčně (včetně) nemusí platit žádné pojistné. Proto jsou dohody mezi firmami i pracovníky oblíbené a člověk si tak může klidně měsíčně vydělat i pár desítek tisíc. Stát proto mění pravidla, aby mu takto neutíkaly peníze.

Po změně se proto dohody od všech zaměstnavatelů budou měsíčně sčítat. Když si někdo vydělá přes zmíněný limit, správa sociálního zabezpečení to oznámí jak firmám, tak pracovníkovi. Ti pak budou muset doplatit každý svou část pojistného. Firma částku, která odpovídá zhruba 25 procentům hrubé mzdy pracovníka, a ten 7,1 procenta ze svého výdělku. Podle Nesrovnala se o doplatku dozví klidně až za půl druhého měsíce.

To ale není všechno. Změna se automaticky promítne i do zdravotního pojištění, a firma tak bude muset doplatit celé pojistné za zaměstnance (4,5 procenta) i zaměstnavatele (9 procent). Podniky tak fakticky zaplatí z dohody více, než by lidem platily při běžném pracovním poměru, kdy se část strhává zaměstnanci z jeho hrubé mzdy.

„Pak bude muset zaměstnavatel řešit rébus, zda má zaměstnanci vyplatit částku bez zdravotního pojistného, které platí zaměstnanec, a pak jej někde složitě honit a vymáhat po něm tuto částku, když jde o jednorázovou výpomoc,“ říká Nesrovnal.

Podle něj tak firmě nezbude než se neformálně se zaměstnancem domluvit, že mu část platu zadrží do doby, než bude jasné, že kumulativní limit nepřekročil. „Nevíme, jaká bude efektivita výběru. To bude sociální správa vymáhat po dohodářích například 1200 korun? Třeba po někom, kdo má jen základní vzdělání a nemá ani datovku. A když nic nevymůže, tak to dá exekutorovi?“ dodal.

Hospodářské komoře vedle zvýšené administrativy vadí nejasnosti kolem výběru pojistného a upozorňuje, že zaměstnávání na dohody ztěžuje také novela zákoníku práce, kterou po vrácení Senátem znovu projednává sněmovna.

„Obáváme se, že souběh legislativních změn v oblasti dohod pravděpodobně povede k marginalizaci těchto pružných, operativních institutů a zároveň ke zbytečnému utažení šroubů na trhu práce, což ve výsledku může vést k přesunu lidí do šedé zóny i snížení výkonnosti české ekonomiky,“ říká právní expertka Hospodářské komory Kateřina Kozáková.

Také podle Kužvartové mohou změny kolem dohod negativně dopadnout na zaměstnávání sezonních pracovníků, studentů a dalších. Svaz průmyslu a další zástupci zaměstnavatelů tak po vládě chtějí, aby dohody z konsolidačního balíčku vypadly a vyřešily se zvlášť a méně komplikovaně. Komora daňových poradců například navrhovala, ať stát nejprve kumulaci dohod pouze eviduje a zjistí, jak velký problém to představuje.

Dosud se dohody nikde povinně neevidují, určitá data z dotazníků má k dispozici pouze Český statistický úřad. Podle něj v roce 2021 na dohodu pracovalo 1,9 milionu lidí a firmy na mzdách jim vyplatily 56 miliard korun. Stát z těchto dohod vybral na sociálním a zdravotním pojištění jen necelé dvě miliardy korun.


Zdroj: Hospodářské noviny, 12. 9. 2023 00:00