Konec dohodářů? Firmy připravují nové smlouvy i výpovědi, mluví o chaosu

Publikováno 10.08.2023
Autor: Ing. Bc. Jiří Nesrovnal

Na čtvrt milionu firem musí brzy vyřešit, jak se vypořádá se změnami v systému zaměstnávání lidí na dohodu o provedení práce. Zaměstnavatelé se bojí, že jim přinese zbytečnou byrokracii a nejistotu, kolik mají vlastně takzvaným dohodářům vyplatit na odměně. Řada firem už proto plánuje, že se s lidmi na dohodu rozloučí, nebo změní jejich smlouvy na jiné typy úvazků.

Například v náchodské společnosti Atas elektromotory pracuje celkem 760 zaměstnanců a z toho na dohodu zhruba tři desítky. Tento počet se ale zřejmě brzy razantně sníží. Stejně jako řada dalších firem se chce Atas vyhnout náročné administrativě, která bude systém dohodářů provázet.

„Z hlediska nových podmínek to ztrácí veškeré výhody a nemá smysl takové lidi zaměstnávat,“ uvedl ředitel firmy Otto Daněk. S valnou částí dohodářů proto hodlá ukončit smlouvy. „V tuto chvíli poměrně významně chladne poptávka, takže propuštění těchto lidí bude takový první, relativně bezbolestný krok k optimalizaci počtu zaměstnanců,“ uvedl Daněk.

Podobně hovoří i zakladatel stavební firmy Liko-S Libor Musil starší. Poukazuje na to, že se nabourává dlouhodobě fungující systém. „Nejméně ze všeho teď potřebujeme změny. Místo abychom se věnovali rozvoji byznysu, tak někdo krátkozrace sáhne do systému. Je to nesmysl,“ uvedl Musil.

Podle posledních dostupných dat České správy sociálního zabezpečení pracovalo v roce 2021 na dohodu 1,9 milionu lidí a firmy jim vyplatily 56 miliard korun. Jenže stát vybral na sociálním a zdravotním pojištění odvody jen ze dvou miliard. Platili je totiž jen ti, kteří mají dohodu uzavřenou na více než deset tisíc korun. Jenže řada lidí měla podobných smluv uzavřeno více, a tak se placení pojistného vyhýbali i ti, kteří si vydělávali desetitisíce korun měsíčně.

Právě to se má změnit. Nově se budou tyto smlouvy sčítat a odvody bude platit každý, kdo si celkově vydělá více než 40 procent průměrné mzdy, tedy asi 17 tisíc korun. S tím ale souvisí nové administrativní povinnosti zaměstnavatelů. Ti budou muset každou uzavřenou dohodu nahlásit a pak z ní případně platit odvody.

Změny do systému dohod zanáší vládní konsolidační balíček a novela zákoníku práce. Sami zaměstnavatelé jsou ale proti. Například daňový poradce Jiří Nesrovnal upozorňuje, že v praxi jim to přinese komplikace: „Někdo si objedná přednášku nebo firma potřebuje vykopat příkop či roznést letáky. A nebude vědět, kolik má zaměstnanci zaplatit.“

Zaměstnavatel má totiž do 20. dne po skončení měsíce informovat správu sociálního zabezpečení, že zaměstnal někoho na dohodu. A úřad mu teprve zpětně oznámí, zda za něj má, nebo nemá odvést pojištění. „Zaměstnanec si o ty peníze odpovídající pojistnému má říct za měsíc? Nebo mu to zaměstnavatel vyplatí bez pojistného a bude ho někde po měsíci shánět?“ popsal daňový poradce.

I proto podle Nesrovnala změna systému dramaticky vyšší odvody státu nezajistí: „Spousta lidí přejde do švarcsystému nebo se budou vyplácet na ruku,“ míní.  Firmy se ale mohou dostat do kolize se zákonem tím, že budou lidi zaměstnávat nelegálně.

Například provozovatelce dvou pražských center Domu jógy Pavle Křečanové nejvíce vadí právě nejistota. Zaměstnává asi 120 lidí, z toho polovinu právě na dohodu. A od nového roku bude své výdaje plánovat jen velmi těžko. „Některý měsíc mi oznámí, že mám u dvaceti lidí platit odvody. A to se dozvím až po čase z nějakého registru,“ uvedla Křečanová. Navíc ji prý čekají nemalé náklady na administrativní zpracování změny.

Například síť fitness center Formfactory se dohodářů plošně zbavovat nechce, podle personalistky společnosti Pavly Slanec chce ale zejména těm dlouhodobým nabídnout místo toho poloviční úvazky.

A podobně se na dopady balíčku připravují i další zaměstnavatelé, potvrzuje Svaz průmyslu a dopravy. Ten chce konkrétní změny konzultovat s personalisty. „Z praktického hlediska není například zřejmé, který zaměstnavatel by pojistné po překročení limitu odváděl,“ uvedla ředitelka zaměstnavatelské sekce svazu Dagmar Kužvartová. Podle ní je však již nyní jasné, že návrh přinese značný nárůst administrativy nejen zaměstnavatelům, ale i na straně České správy sociálního zabezpečení.

Že se firmy chystají masivně omezit počty dohod o provedení práce a převést je na jiný typ smluv, prokázal i průzkum Hospodářské komory. Podle jejího šetření práci na dohody poskytuje 93 procent zaměstnavatelů. Přizpůsobit se novým pravidlům tak bude muset přes 250 tisíc firem.

Čtvrtina z nich chce například dohodáře nahradit lidmi pracujícími na živnostenský list. Téměř 24 procent podniků chce najímat lidi v jiných smluvních vztazích. Snížením počtu dohodářů a přerozdělením jejich práce mezi ostatní zaměstnance chce pak reagovat zhruba 26 procent  podniků. To však podle viceprezidenta komory Tomáše Prouzy není dobré pro českou ekonomiku: „Přerozdělování práce mezi zaměstnance může snížit míru specializace pracovníků, a tedy i produktivitu práce.“


Zdroj: HOSPODÁŘSKÉ NOVINY, 10.8.2023 00:00