Srážková daň u dohod skončí, brigádníci se ale podávání daňového přiznání vyhnou

Brigádníci a lidé s přivýdělkem k hlavnímu zaměstnání se nemusí bát, že by od roku 2027 museli povinně podávat daňové přiznání. Nová povinnost pro ně vyplývala z návrhu zrušit takzvanou srážkovou daň, kterou za brigádníky odváděli jejich zaměstnavatelé a pracovníci se nemuseli o nic starat. Změna vyvolala kritiku od ekonomů i opozice. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto nakonec ve čtvrtek sám podal pozměňovací návrh, který srážkovou daň sice ruší, ale zároveň zamezí tomu, aby kvůli tomu muselo více lidí podávat daňové přiznání. Nově ji nahradí záloha na daň. 

Zmíněné ukončení srážkové daně je od začátku dubna součástí návrhu zákona o jednotném měsíčním hlášení, který poslanci ve čtvrtek poslali do závěrečného hlasování. Jednotné hlášení má firmám ušetřit vyplňování řady jiných formulářů. Srážková daň nyní spočívá v tom, že zaměstnavatel z výplaty sám srazí a odvede státu daň 15 procent. Používá se všude tam, kde není třeba z pracovních výdělků platit pojistné – například u dohod o provedení práce do 11 500 korun měsíčně. Návrh na zrušení této formy zdanění však okamžitě vyvolal obavy, že desetitisíce lidí budou muset samy danit své příjmy a dokládat to daňovým přiznáním.

„Týká se to velké množiny lidí, kteří dnes nemají povinnost přiznání podávat – zpravidla mají zaměstnání a vedle toho příjem, který je zdaňován srážkovou daní. Ale také třeba zastupitelů na malých obcích, kde je odměna menší než 4,5 tisíce korun,“ popsal po zveřejnění původního záměru pro HN daňový poradce společnosti Censitio Tomáš Hajdušek.

Podle Stanjury jeho nový návrh zaručuje, že k ničemu takovému nedojde. „Reaguje na poptávku veřejnosti upravit některé dopady zrušení daně vybírané srážkou,“ uvádí ministr v příslušném dokumentu.

V praxi to bude znamenat, že zaměstnavatel za brigádníka odvede namísto srážky zálohu na daň. „Tím bude ze zákona daňová povinnost vypořádána,“ potvrdil pro HN člen prezidia Komory daňových poradců ČR Jiří Nesrovnal s tím, že pracovník tím bude mít vše splněné. Pro něj se tak nakonec nic měnit nebude, administrativu za něj tak jako dosud vyřídí zaměstnavatel. U toho nastane ta změna, že nebude účtovat srážkovou daň, ale bude v jednotném hlášení vykazovat odvedené zálohy.

„Až praxe ale ukáže, zdali můžeme na sto procent vyloučit, že někdo bude muset nově podávat daňové přiznání, klidně se nějaký případ může objevit, pokud se něco takto lepí na koleně a na poslední chvíli,“ uvedl Nesrovnal.

Doplnil, že Komora upozorňovala resort na to, že návrh na zrušení srážkové daně by se měl změnit. Podobně se vyjadřovala také šéfka finanční správy Simona Hornochová. „Do návrhu se přidá jedna věta, že se sražením zálohy bude považovat daň za vypořádanou, žádné přiznání nebudou muset podávat, pokud nechtějí,“ načrtla možné řešení Hornochová začátkem května v rozhovoru pro HN.

Opozice, která záměr kritizovala, považuje Stanjurův návrh za přijatelný kompromis. „Je výsledkem našeho vytrvalého tlaku i zájmu médií, které původní šikanózní záměr vyvolal,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO a jeho stínová ministryně financí Alena Schillerová. 

Lidem, kterých se změna týká, stále zůstane možnost vyplňovat daňové přiznání dobrovolně. Využijí ji třeba ti, kteří si chtějí uplatnit daňové úlevy. Každý poplatník má například právo odečíst si z daní slevu 30 840 korun ročně.


Zdroj: Hospodářské noviny, 30.5.2025 00:00