Stanjurův obrat o 180 stupňů: už nechce danit prodeje firem, ani nad 40 milionů. Překáží to byznysu
Opatření, které mělo zvýšit příjmy do státní kasy, neplatí ještě ani pět měsíců a ministerstvo financí už navrhuje jeho zrušení. Limit částky, od které se prodej firmy nebo akciového podílu daní, má zmizet. A osvobození od daně z příjmů se má opět vrátit v plném rozsahu s platností od ledna příštího roku. Změnu načetl ve čtvrtek ministr financí a poslanec ODS Zbyněk Stanjura do novely, která se týká zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Podle resortu se zastropování sumy, do které není nutné platit daň, na 40 milionech jeví jako administrativní překážka pro investování a investoři by se ho stejně naučili obcházet. Ještě do loňska platilo, že se příjmy z prodeje kapitálového majetku, které projdou časovým testem – tedy pokud investor prodá akcie, které držel déle než tři roky, případně podíl ve společnosti s ručením omezeným, který držel déle než pět let –, nemusí danit. Když s platností od letošního roku toto osvobození ministerstvo omezilo na částku do 40 milionů, vzbudilo to pochopitelně u investorů a majitelů firem vlnu nevole. Opatření, které konsolidační balíček původně navrhoval zavést od 1. ledna 2024, se odsunulo o rok s odkazem na to, že řada investorů měla naplánované prodeje ještě postaru, bez daně, a změna by vyvolala právní komplikace. Bylo také složité veřejnosti vysvětlit, co se vlastně musí danit – nikoliv to, že podnikatel prodal za sto milionů firmu, kterou dvacet let budoval z nuly. Danit se má jen upravený rozdíl mezi prodejní cenou a hodnotou firmy stanovenou na základě znaleckého posudku k datu 31. 12. 2024 a jen pokud přesáhne 40 milionů. Konkrétně: Na konci roku 2024 měla firma hodnotu podle posudku 50 milionů korun. Majitel ji později prodá za 100 milionů. Od nich odečte 40 milionů, což znamená snížení o 40 procent. O stejných 40 procent poníží i znaleckou cenu (takže z 50 milionů zbude 30). Rozdíl mezi takto upravenou prodejní cenou a znaleckým posudkem tak bude činit 30 milionů, což je částka, ze které se měla vypočítávat daň. Prvních 1,4 milionu mělo být daněno 15 procenty, cokoliv nad tuto sumu 23 procenty. Takže z modelového prodeje by do státní pokladny přiteklo 6,8 milionu korun. Od toho všeho ministerstvo nyní couvá – důvodem je podle něj administrativní komplikace v podobě přeceňování obchodních podílů a také nejednoznačný výklad. „Hranice 40 milionů korun je kumulativní pro více typů příjmů, může dojít ke kombinaci počítání a uplatňování několika poměrových ukazatelů, kdy mohou vzniknout sporné a nejednoznačné situace,“ uvedla Petra Vodstrčilová, mluvčí ministerstva financí. To potvrzují i daňoví poradci. „Se stropem je samozřejmě jakékoliv osvobození v praxi komplikovanější. V některých případech se nabízelo více možností, jak určit, z čeho má být zaplacena daň, a nešlo stanovit, která z nich je správná,“ poznamenává k tomu Jiří Nesrovnal z poradenské firmy N-Consult. Investoři chystající se na prodej už také začali přemýšlet, jak se zdanění vyhnout. „Klienti to hodně řeší, nechávají si to oceňovat k poslednímu prosinci loňského roku a kvůli zdanění plánovali cenu rozdělit do splátek,“ uvádí Jan Tecl, daňový poradce a partner společnosti EKP Advisory. Rozdělit cenu do několika splátek po 39,999 milionu korun a do několika let by podle Nesrovnala u soudu neobstálo – mohl by to posoudit jako zneužití práva. V praxi zatím ke zdanění nedošlo. „Bude to aktuální až ke konci roku, kdy to musíte vyřešit v daňovém přiznání,“ říká Tomáš Ditrych, advokát a partner společnosti Mavericks advokáti, která se zabývá prodejem firem. Pokud nyní Stanjurův návrh projde, budou takové úvahy zbytečné a zvýšená poptávka po oceňování majetku opadne. Podle Tecla je aktuální zpátečka ministerstva pro investory jedině dobře – osvobození prodeje podílů od daně z příjmu je českou konkurenční výhodou a její lepší komunikace by mohla přilákat zahraniční start-upy. Zdroj: Hospodářské noviny, 30.5.2025 13:15
