Diskutovaná témata v rámci společného semináře NSS, KDP ČR a MF ČR

Publikováno 11.10.2023

Na půdě Nejvyššího správního soudu se dne 5. 10. 2023 za účasti prezidentky Komory daňových poradců ČR Ing. Petry Pospíšilové, viceprezidenta Komory daňových poradců ČR Ing. Mgr. Petra Tomana, generální ředitelky Generálního finančního ředitelství Ing. Simony Hornochové a vrchního ředitele sekce Daně a cla Ministerstva financí ČR JUDr. Ing. Stanislava Kouby, Ph.D. uskutečnil společný diskusní seminář Komory daňových poradců ČR, Nejvyššího správního soudu a Ministerstva financí ČR na aktuální daňová témata ve světle judikatury. Seminář moderoval předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. PhDr. Karel Šimka, Ph.D., LL.M.

V úvodu společného semináře předseda Nejvyššího správního soudu, Karel Šimka, zkonstatoval, že vítá kultivovanou, odbornou a expertní diskuzi, od které očekává, že přispěje k porozumění názorů zainteresovaných stran i přes to, že ne vždy se podaří najít všeobecný konsensus, protože i diskuze může všechny strany posunout a vést k vyjasnění alespoň některých otázek a odstranění bílých míst na pomyslné daňové mapě. V plenárním sále NSS se sešla téměř stovka zástupců pořádajících stran.

První část semináře byla věnována problematice korunových dluhopisů z hlediska možného doměřování daně z titulu zákazu zneužití práva. Za Komoru daňových poradců ČR (dále KDP ČR) prezentoval Jiří Nesrovnal, člen Prezidia KDP ČR a vedoucí Sekce DPPO, koreferát za Finanční správu (dále FS) přednesla Martina Papulová z Odvolacího finančního ředitelství. Zástupci Komory upozornili na některé problematické závěry judikatury, které by při jejich zevšeobecnění mohly z ekonomického hlediska vést k nelogickým závěrům. FS pak přednesla svůj pohled na tuto problematiku. Konsensus byl na tom, že zneužití práva by mělo být skutečně tou poslední možností doměření daně a jednotlivé kauzy je nutné posuzovat individuálně. Při zohlednění konkrétních okolností může jít také například o situaci, kdy dluhopis nahrazuje jiný reálně vzniklý dluh a posouvá jeho splatnost, nebo když se mění poměr vlastního kapitálu a cizích dluhů (sníží se základní kapitál a společník zároveň poskytne společnosti zápůjčku či úvěr). Obecně neplatí, že úroky ať už z dluhopisů či jiných forem cizího financování mohou být daňově uznatelné jen v případě, kdy společnost fyzicky získá nové volné finanční prostředky. Také rezonoval závěr, že problém je dán vlastními korunovými dluhopisy, kdy výhody z titulu nezdanění úroku poprvé využil sám stát. Hodně byla v této souvislosti diskutována kauza Bozadziev s.r.o. (7 Afs 175/2022 ze dne 21. 12. 2022), kdy zástupci Komory upozorňovali na to, že vidí jako velmi problematické konstruovat zneužití práva v situaci, kdy sám Nejvyšší správní soud hovoří o tom, že realizace transakce (převod obchodního závodu) dává ekonomický smysl a důvodem je pouze to, že k cizímu financování byly zvoleny korunové dluhopisy a nikoli alternativní zdroje financování, jako je například zápůjčka či úvěr.

Dle zástupců KDP ČR je to v rozporu s předchozí judikaturou, která vychází z toho, že v případě, kdy vlastní transakce dává ekonomickou logiku a k její realizaci vede více cest, si může poplatník zvolit tu, která je pro něj daňově nejvýhodnější. I zástupci FS připustili, že v tomto případě jde o hraniční případ.

Druhá část semináře se týkala definice zdanitelného příjmu. Hlavní referát měla generální ředitelka Generálního finančního ředitelství (dále GFŘ), Simona Hornochová, koreferát za KDP ČR přednesla Lenka Nováková, zástupce vedoucí Sekce daně z příjmů fyzických osob při Odborném kolegiu KDP ČR. Debata byla vedena především na bázi existující judikatury -  co by z pohledu zákona o daních z příjmů mělo být považováno za příjem a kdy nastává okamžik jeho zdanění ať již u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví či u fyzických osob zdaňujících na bázi peněžních toků (cash model). Otázky se diskutovaly na příkladu problematiky tzv. nerealizovaných kurzových rozdílů a dále pak i z hlediska různých daňových benefitů poskytovaných zaměstnancům a to i při zohlednění navrhovaných změn v aktuálně projednávaném daňovém balíčku.

Ve třetím bloku měl hlavní referát Michal Polák za GFŘ a koreferát Jana Fuksová za KDP ČR. Diskutovala se procesní otázka postupu správce daně v případě, kdy správce daně má oprávněné pochybnosti a na základě toho vyzve daňový subjekt k podání dodatečného daňového přiznání s tím, že podle názoru daňového subjektu povinnost podat přiznání nevzniká. Otázkou bylo, co se následně musí stát, aby výzva k podání dodatečného daňového přiznání představovala úkon, který správci daně prodlouží lhůtu, kdy má možnost doměřit daň, o dalších 12 měsíců. Probíralo se aktuální rozhodnutí devátého senátu a některé závěry, které z toho vyplývají.

V posledním bloku byl hlavním prezentujícím za KDP ČR Tomáš Hajdušek, koreferátem přispěl Ladislav Henáč z GFŘ. Předmětem tohoto třetího bloku byla otázka úroků ze zadržovaných nadměrných odpočtů především ve smyslu známého rozhodnutí „KORDÁRNA“ a navazujících změn ve výši úroků, které jsou poskytovány plátci DPH, když správce daně delší dobu prověřuje nadměrný odpočet. Sporným bodem byla především otázka výše tohoto úroku při jeho legislativní úpravě. Původní výše (1 % + REPO) bylo shledáno v rozporu s komunitárním právem z důvodu nízké výše. Nastolenou otázkou pak je, jak hledět na úrok ve výši 2 % + REPO, který platil od 2. 7. 2017. Jak zástupci KDP ČR, tak zástupci FS předestřeli své argumenty k tomu, jaká by výše tohoto úroku měla být, s tím, že v této chvíli jde o věc, kterou aktuálně řeší NSS, který by měl tento spor rozseknout. Aktuálně platná úprava § 254a d.ř. je dle zástupce Komory Tomáše Hajduška v souladu s judikaturou SDEU. Diskuze  se zabývala také otázkou, zda je či není vhodné podobné typy úrokových sazeb vázat na REPO sazbu České národní banky.

ZÁZNAM ŽIVÉHO VYSÍLÁNÍ SEMINÁŘE KOMORY DAŇOVÝCH PORADCŮ ČR ZE DNE 5.10.2023: https://nssoud-stream.cz/

PREZENTACE KE STAŽENÍ ZDE.